Penis nemá uši, ale baví. Marek Dobrý debutuje knihou o mužích dneška

Marek Dobrý - Penis nemá uši

Marek Dobrý - Penis nemá uši • Zdroj: Nakladatelství Pointa

Barbora Marvanová
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Nebudeme lhát, ten „penis“ jí pomáhá. Prvotina Marka Dobrého ovšem nevzbuzuje ohlas jen díky chytlavému názvu. Twitterový ghostwriter Tondy Blaníka, bohemista a novopečený spisovatel napsal společenský komentář, který čtenáři vychází vstříc a přitom ho neotravuje doslovností.

„Povídkový román o mužích-hajzlech“ – tak knihu Penis nemá uši charakterizuje sám autor. Svět na střídačku popisuje očima antihrdinů, jako je samotářský filmový scenárista, životem znechucený policajt, zapřisáhlý bijec „sluníčkářů“ nebo fanatik do masa, který v kuchyni vegetariánské restaurace provádí svou osobní vendetu s pomocí slaninového prášku.

Jenže tak jednoduché to s jejich hajzlovstvím není. Občas vzbuzují lítost. Občas dávají znát, že jejich cynismus je vlastně obrana před světem, který je jaksi nepotřebuje, plní je zmatkem a jen těžko v něm hledají místo. I proto si tak rádi tvoří světy vlastní, ať už v myšlenkách nebo skutcích. A jejich velikášské plány na to, jak to svým domnělým nepřátelům nandají, končívají ve skvěle vypointovaných povídkách překvapivě a málokdy úspěšně. I když dystopický závěr možná naznačuje něco jiného...

Marek Dobrý ví, jak čtenáře bavit a jak udržet napětí. Klasické schéma, ve kterém se povídkové příběhy postupně propojují, má dobře promyšlené a o akademické zkušenosti jazykovědce dává vědět, když pro každou z postav vymýšlí zvláštní řeč. O poznání lépe se mu to daří právě u mužských antihrdinů, kterým se na zoubek kouká opravdu pozorně. Jazyk ženských postav i jediného gaye v knize oproti tomu někdy působí strojeně. Co je naopak velmi autentické: prostředí karlínských hospod, vinohradských činžáků nebo panelákového Jižního Města, které autor evidentně dobře zná a jejichž obyvatele má nakoukané i naposlouchané.

Nesklouzává k polopatismu a přitom se čtenářům umí přiblížit. Dokazuje to vlastně i fakt, že právě oni o vydání Penisu rozhodli. Je totiž třetí knihou, která vyšla v nakladatelství Pointa. Projekt, který je na scéně od loňského podzimu, má za cíl ulehčit vydávání zavedeným i začínajícím autorům. S knižními profíky – od redaktorů po sazeče – a se čtenářskou obcí je propojuje v rámci online platformy. Autor může vyjít s kůží (vlastním rukopisem) na trh, vybrat si kolegy ke spolupráci a oslovit koncové čtenáře. Ti jeho projekt financují v rámci předprodeje: úspěšný předprodej znamená jistotu distribuce. Pak už je v tom každá kniha sama za sebe. Podobně jako Dobrého hajzlové.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů