„Nevím, jak by můj život vypadal bez Luka Bessona, náš první společný film změnil životy nás obou,“ vyprávěl energický sedmašedesátník, jehož filmovou kariéru nastartovaly právě Bessonovy snímky Leon, Brutální Nikita a Magická hlubina. Dnes patří Reno k nejobsazovanějším hercům na světě, žije v New Yorku a točí hollywoodské blockbustery, francouzské komedie i nezávislé evropské snímky; každopádně o sobě mluví jako o evropském herci.
Pro herectví se prý rozhodl velmi brzy: „Už někdy v deseti, v jedenácti letech jsem měl jasno, učarovalo mi divadlo, které jsme zkoušeli ve škole.“ O stříbrném plátně a o slávě prý ale nikdy nesnil: „Touha po tom stát se slavným vás může zahubit. Raději čtěte, studujte, získávejte zkušenosti, v herectví jde o budování postav a budovat se musí na pevných základech.“
Přestože je sám imigrant, o aktuálním problému migrační vlny se mu mluvit nechtělo: „Nejsem politik, nepřísluší mi to komentovat.“ Nicméně Renův životopis je důkazem, že i člověk s velmi problematickým osudem to může dotáhnout až na vrchol: hercovi rodiče utekli před Frankem ze Španělska do Maroka, Jean Reno se poté vypravil do Francie a odtud pak postupně „dobyl“ celý svět. Třeba prostřednictvím filmů jako Šifra mistra Leonarda: „Na tom natáčení bylo nejúžasnější, že jsme tři týdny točili po nocích v Louvru a měli jsme všechny ty výtvarné skvosty jen pro sebe.“
Režiséra Šifry, Rona Howarda, označil Reno za jednoho ze tří, kteří mu jsou nejbližší, ti další jsou Sean Penn a Roberto Benigni: „Jejich přístup k filmu přesahuje kinematografii, toho si na nich nesmírně cením. A pak je tu ještě Luc Besson, ale to je prostě můj přítel, ten stojí zase jinde.“ Až do září bude Reno natáčet v České republice snímek Dobrodruzi, který vzniká v hongkongské produkci a odehrává se ve Francii a v Praze, kromě Prahy budete moci Jeana Rena potkat třeba v Lednici nebo na hradě Bouzov.
