Znovu se nadechnout. Biografie Eliho Šarabiho přináší autentické svědectví o 491 dnech v zajetí Hamásu
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jaké je žít v tunelu pod zemí, bez denního světla, v nedýchatelném vzduchu, s nohama spoutanýma v řetězech, bez možnosti umýt se a převléknout? Pod neustálým dohledem věznitelů a bez informací, co se děje nahoře? V nakladatelství Zeď právě vyšla kniha Rukojmí, biografie Izraelce Eliho Šarabiho, který strávil 491 dní v zajetí palestinských teroristů poté, co byl během masakru 7. října 2023 odvlečen z izraelského kibucu Be’eri do Gazy. Publikace vzbudila celosvětovou pozornost a stala se bestsellerem nejen v Izraeli, do výběrů knih roku jej zařadila média jako New York Times, Telegraph, Time nebo agentura Bloomberg.
Eli Šarabi před 7. říjnem působil jako finanční ředitel kibucu Be’eri, s manželkou Lianne vychovávali dvě dcery. Během teroristického útoku byla rodina rozdělená a Eli odvlečen do Gazy. V podzemních tunelech strávil společně s dalšími třemi izraelskými rukojmími více než rok.
Šarabi věcně, až odosobněně, líčí každodenní život v zajetí. Trvalý hlad, ponižování nevyzpytatelnými vězniteli, nebezpečné přesuny z jednoho tunelu do druhého, psychické propady rukojmích (včetně sebe) i gradující ponorkovou nemoc mezi nimi. Ale nelituje se a soustředí se na přežití: „Používám chladnou, neúprosnou logiku. Říkám si: Eli, soustřeď se. Je to, jak to je. Nemáš ponětí, co se stalo s tvou rodinou, nemáš, jak zjistit, jaký je jejich osud. Nemáš pod kontrolou, v jak čistém prostředí pobýváš, nemáš pod kontrolou svou svobodu. Tak se soustřeď na to, co pod kontrolou máš. Nasměruj svou sílu k věcem, které můžeš ovlivnit – a zůstaň sám sebou.“
Tohle předsevzetí Šarabi naplnil. V zajetí si uchoval schopnost přemýšlet strategicky, řešit konflikty i dodávat sílu spoluvězňům. Překvapivě se nepouští do nenávistných komentářů na adresu věznitelů, i soužití s dozorci Hamásu líčí věcně a bez emocí, včetně popisů jakýchsi záblesků humanity, kdy někdo z teroristů přinese vězňům kousek pity nebo jim dovolí, aby se umyli. Často slyší, jak členové Hamásu z tunelu láskyplně telefonují svým dětem a ženám – i oni mají rodiny a životy mimo tunel. Protože umí arabsky, vnímá, jak hluboce je jejich mysl zatemněná propagandou a jak málo toho o realitě současného světa vědí.
Šarabi přežil, dočkal se propuštění a na svobodě napjal síly do boje za osvobození zbývajících izraelských rukojmích (odvlečeno bylo celkem 251 lidí, z nichž 168 lidí zajetí přežilo).
Rukojmí je strhující, dramatické a přes svou literární strohost taky nesmírně působivé čtení. Končí sice osvobozením, ale také otázkou, co si počít se životem, do kterého zasáhla tak devastující existenciální zkušenost. Navíc na území, kde je vidina smíru v nedohlednu.
Právě jste dočetli článek jen pro předplatitele a někdo vám ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
