Budoucnost patří šedinám a populismu. Nový román Leoše Kyši uchopil příliš schematicky důležité téma
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
O Leoši Kyšovi (*1981), hvězdě současné české fantastiky, se zvyklo říkat, že pod jménem František Kotleta píše zábavný brak (pojem, k němuž se autor hrdě hlásí), zatímco pod vlastním jménem publikuje závažnější, promyšlené příběhy. Jeho třetí titul vydaný pod vlastním jménem, nepočítáme-li prvotinu Poutník z Mohameda, se jmenuje Nástupci a nese podtitul Zápisky ze světa gerontokracie (vydal jej Dobrovský v edici Vendeta). A má výtečně zvolené téma.
Statistiky ukazují, že se společnost sune do „stříbrné ekonomiky“ – stále větší podíl populace bude dosahovat důchodového věku. Jak takový svět roku 2060 v Kyšově románu vypadá? Všechno chátrá a rozpadá se. Česko se vylidňuje, a kdo má dost ambicí, stěhuje se do některé z dříve tzv. rozvojových zemí, jež ještě „gerontokracie“ nezasáhla. Městské satelity pro bohaté jsou zcela vyprázdněné a zarostlé plevelem, města sama plná opuštěných aut, protože jejich majitelé zemřeli nebo nemají na drahý benzín. Vidět dítě je téměř vzácnost. Technologicky nejvyspělejší mobily vyrábí Nigérie. Zbytky mládeže se organizují v hnutí zvaném Mofi tejgom. Je to cosi jako pokročilé hipsterství – odmítají nové technologie a konzum, snaží se žít off-line. Rádi objevují kulturu starších dob.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
