Děsivý experiment z Harvardu i spojení s moderními vrahy: Unabomber staví na hvězdách i fabulaci
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Hraný film Unabomber od Netflixu kombinuje rekonstrukci dopadení Teda Kaczynského s pohledem na jeho účast v kontroverzním harvardském psychologickém programu dr. Murrayho.
- Tvůrci filmu využívají Kaczynského příběh k fabulované interpretaci, která divákovi nabízí fiktivní katarzi a povzbuzuje dnešní mládež k odporu vůči autoritám.
- Na rozdíl od moderních následovníků, jako byl Luigi Mangione, si Kaczynski za svou ideologií pevně stál až do své vězeňské sebevraždy v roce 2023.
Svým rozesíláním explozivních zásilek nechvalně proslulý environmentálně deprimovaný filozof Theodor John Kaczynski zvaný Ted, potažmo Unabomber, dvacet let terorizoval Spojené státy americké. Desítky lidí zmrzačil a tři zabil. Na případ byla už od sedmdesátých let nasazena speciální jednotka, ale dlouho se jí nedařilo. Unabomber byl ostražitý, co se týče zanechávání materiálu, který by mohl prozradit jeho DNA. Párkrát dokonce zanechal falešnou stopu. Zákon k němu nakonec dovedla až stará dobrá lingvistická analýza, i když se jí policisté zprvu bránili jako čert kříži.
V červnu 1995 Unabomber rozeslal velkým americkým novinám svůj manifest jménem Průmyslová společnost a její budoucnost. Pod pohrůžkou toho, že bude pokračovat ve vraždění, je nutil ho otisknout. Noviny mu po konzultaci s FBI vyhověly i proto, že věřily, že se jim ozve někdo, kdo rozpozná vrahův autorský styl. Vyšlo to – ozval se jeho bratr David. První to trklo jeho manželku, která Teda nikdy neměla ráda. David svého bratra miloval, ale musel s ní souhlasit. Věděl, že další oběti by mohly brzy následovat, a tak se oba vydali na policii. Zevrubně to se svou ženou vysvětluje v kanadském dokumentu režiséra Micka Grogana Unabomber – Jak to vidí on sám, který má Netflix v nabídce už od roku 2020. O šest let později přidává i hraný film.
Harvardský experiment s Unabomberem: Jak byl zlomen Ted Kaczynski
Film zveřejněný koncem září se jmenuje lakonicky Unabomber a ve vedlejší roli Dr. Henryho A. Murrayho v něm září hvězdný Australan Russell Crowe, který v něm zjevně ještě jede na „vajb“ své předchozí role Hermanna Göringa z dramatu Norimberk (2025). Linka ze začátku šedesátých let se odehrává na Harvardské univerzitě, kde je Murray učitelem a zároveň vedoucím programu na zlomení osobnosti. Ted (Jacob Tremblay) je na Harvardu studentem a do programu se přihlásí, protože si myslí, že tam bude s fundovaným sparingpartnerem rokovat o své filozofii. Program se považuje za možný důvod následného vyšinutí Teda Kaczynského, který byl předtím vzorným studentem.
Z korejské války se v padesátých letech vraceli zajatí vojáci, kteří tam uvěřili v komunismus. Američané si to nedokázali vysvětlit jinak, než že byli zlomeni. Chtěli se dozvědět, jak lze člověka zlomit, a tuto schopnost si osvojit. Začali ji testovat na studentících, kteří si mysleli, že se přihlásili do debatního kroužku. Ted se lámacích rozhovorů účastnil jednou týdně po dobu tří let, během kterých se odcizoval přátelům i rodině.
Druhá linka filmu se odehrává na policejní centrále v devadesátých letech v kalifornském San Franciscu a kolem Kaczynského chalupy v montanském Lincolnu. Unabombera režíroval Janus Metz, který v roce 2017 vypustil sportovní psychologické drama Borg/McEnroe se skvělým Shiou LaBeoufem v roli druhé jmenované tenisové legendy. I v Unabomberovi se mu podařilo vytvořit atmosféru, která se dá krájet.
Unabomber na Netflixu: Srovnání hraného filmu a dokumentu
V červnu Netflix nabídl podobné kombo k tragédii, při které v roce 1992 našli živého dvouletého chlapce zaklesnutého do své znásilněné a ubodané třiadvacetileté maminky – celovečerní britský dokument Vražda Rachel Nickellové a americkou dramaticko-detektivní minisérii Jediný svědek. Zhlédl jsem dokument, ale film jsem v obavách z hlubších emocí vynechal. Když Netflix přišel s dramatem Unabomber, rozhodl jsem se nejdřív zhlédnout dokument a pak to zkusit s filmem.
Dokument je skvěle uspořádaná záplava informací, v hraném filmu do hry vstupuje lidský pohled a s ním i silnější emoce. Tím, že hodí do placu nový úhel pohledu, může být hraný film při rozklíčovávání, co se vlastně stalo, dobrou extenzí dokumentární formy. Divák si spoustu věcí uvědomí v jiné intenzitě a kontextu. Akorát po zhlédnutí dokumentu neocení snahu režiséra hraného filmu o budování napětí. Jak to dopadne, dobře ví.
Zasvěceného diváka scénáristé nepřekvapí realitou, ale fabulací, potažmo svou interpretací, kterou do filmu přimíchají – tím, k jakému sdělení příběh využijí. V případě Unabombera scénáristé Sam Chalsen a Nelson Greaves na příkladu vysokoškolského studenta Teda Kaczynského v podstatě povzbuzují dnešní mládež, aby oponovala svým mentorům, pokud z jejich strany ucítí bezpráví.
Vzpoura studentů a kultura rušení: Paralela s dnešní dobou
Soupeř Teda v debatách se nazývá Mr. C. Ten Teda neustále fauluje. Porušuje stanovená pravidla, a přesto je vždy vyhlášen vítězem. Nelze se vyhnout také srovnání se sociálními sítěmi, které jsou koncipovány tak, že druhé často vůbec nezajímá, co máte na srdci a mysli. Na základě dílčích aspektů vašich argumentů vám vyvracejí váš postoj a na základě svého nepochopení vás dehonestují. Slabší povahy to může vyloženě traumatizovat, a tak se nelze divit nárůstu psychických potíží a agresivity nejen mezi mládeží.
Asertivitu studentů na vysokých školách dnes kromě jejich propojenosti sociálními sítěmi zvyšuje funkce univerzitního ombudsmana, jemuž je možné si stěžovat na pedagogy. Dochází pak k poměrně častému „cancelování“ učitelů nejen za případy sexuálního harašení, ale třeba i přehlížení jedněch studentů ve prospěch jiných, jak to třeba zaznělo na adresu uznávaného profesora a historika Ivana Folettiho, který byl exkomunikován začátkem roku z Masarykovy univerzity v Brně. Nic proti tomu, ale implementovat tento náboj zrovna do příběhu sériového vraha, který je už tak tajnou ikonou radikální levice, je mírně řečeno odvážné.
Odkaz Teda Kaczynského: Od Unabombera po Luigiho Mangioneho
Už dokument o Kaczynském je značně emancipovaný v tom, jak často nechává zaznít názory, že Tedovu filozofii a jeho terorismus lze úspěšně oddělovat. V případě oddělení hudby a vražedného spiknutí Charlese Mansona to takto „na plnou hubu“ ještě nikdo neřekl. V true crime dokumentech to možná ani není relevantní, ale Kaczynski měl holt IQ 167 a jeho kritika směřovala na chování západní civilizace vůči přírodě, což je dnes trendy, podobně jako odboj proti učitelstvu. Ted také varoval před „superinteligentními“ počítači, což je dnes rovněž hyperaktuální.
Jak ostatně vyplynulo z jeho digitální stopy, vyznavačem Kaczynského byl i šestadvacetiletý Luigi Mangione, když v prosinci 2024 na ulici v New Yorku vpálil kulku do zad řediteli americké zdravotní pojišťovny Brianu Thompsonovi. Mangionemu někteří komentátoři podle místa jeho následného zatčení v restauraci řetězce McDonald’s (kompletní záznam je nyní dostupný na internetu) posměšně přezdívají Unaburger. Má však i početnou fanouškovskou základnu, která značně přesahuje běžný formát „vězeňských groupies“. Ta ho oslavuje jako lidového mstitele.
Obsazení filmu Unabomber: Shailene Woodley a Annabelle Wallis
Mezi kriminalisty v Unabomberovi vyčnívá postavou i tváří Kaliforňanka Shailene Woodley. Její hřejivé rysy skýtají odreagování od vážnosti tématu, i když oficiálně chtěli scénáristé jistě hlavně ukázat, že i ženy umějí řešit mystéria a střílet pistolí. Tak určitě. Starosvětštější je Annabelle Wallis v univerzitní lince, jejíž rysy jsou spíše sošné. Tedovi mateřsky vyzvoní povahu experimentu, jemuž je podrobován.
V dokumentu byla naznačena ještě jiná zkušenost, která mohla Kaczynského zdeformovat. Půlroční Ted byl pro nemoc na týden izolován od rodičů v nemocnici. Ti ho chtěli navštěvovat, ale lékaři jim řekli, že není potřeba. Před pobytem ve špitálu byl Ted normálním veselým dítětem, ale když se vrátil, byl prý uzavřený do sebe a vůbec s rodiči neudržoval oční kontakt. Toto tajemství svěřila jeho matka Wanda bráchovi Davidovi, když se jí ptal, proč je Ted takový. Film to vůbec nezmiňuje, soustřeďuje se výhradně na vysokoškolskou a zatýkací linku, které vzájemně prolíná.
Psychologicko-dramatická vysokoškolská linka nepůsobí jako běžný Netflix, ale – i díky neokázalému herectví a samotné přítomnosti Russella Crowea – jako hollywoodský biják starého střihu. Více jako Netflix působí detektivně-thrillerová linka o finálním pátrání po starém Kaczynském. Policejní kanceláře z devadesátých let vypadají mnohem starodávněji, než by možná měly. Jistě, jde o minulé století, ale svou roli hraje i klasická netflixovská potemnělost.
Fikce vs. realita: Jak film Unabomber ohýbá skutečný příběh
Na extrémním příkladu programu na lámání osobnosti je vidět, jak pedagogové ovlivňují pohled studentů na svět a jejich celkový poměr k němu. Ve filmu tvůrci ovšem použijí fabulaci, která říká, že Ted se nakonec veliteli programu Dr. Murraymu úspěšně postavil. Jdou až tak daleko, že tvrdí, že ve skutečnosti nakonec zlomil Ted doktora, nikoli naopak.
Kdyby se Ted takhle postavil institucionálnímu zlu a típl ho hned v zárodku, už by se později nemusel mstít na nevinných lidech. Nakonec Ted svému mentorovi ještě věnuje dáreček na rozloučenou. Divák je veden k tomu, aby si myslel, že jde o bombu. Ted předtím něco kutil a výsledkem je dřevěná krabice – stejná, v jaké později doručoval výbušniny.
Když Crowe krabici ve finále otevře, najde v ní knihu – Moby Dicka od Hermana Melvilla. Předtím ji před Tedem a ostatním studentstvem vychvaloval. Ted mu v ní podtrhl pasáže, které učitele nelichotivě vystihují. Crowe-Murray si je přečte a je to pro něj bomba. Zároveň vrcholí i detektivní linka zatčením Teda. Z devadesáti devíti procent jsme sledovali Teda mladého; až teď pořádně vidíme i toho starého, kterak ho vyvádějí z jeho montanské chatrče.
Psychologie sériového vraha: Proč film nabízí fiktivní katarzi
Film vsadil na reálnou šablonu, jež se opakuje v životopisech mnoha sériových vrahů, tedy že institucionální šikana někdy vytvoří sociopatického vraha. Svou fabulací však film šabloně vylámal zuby. Důležitější pro něj byl divák, kterému nabídl katarzi poté, co musel sledovat křehkého mladíka redukovaného na pokusného králíka. Ted právě zlo nedokázal konfrontovat na férovku, a tak si frustraci a vztek z prožité šikany musel později vybít na nevinných lidech. Nemusel, ale chtěl. Všechno to přitom možná skutečně začalo už při jeho zmíněném odložení do nemocnice v batolecím věku.
Psychologie byla tehdy v plenkách a nebrala si servírky. Z netflixovského dokumentu Operace Chaos (2025) se divák může dozvědět o dalších nehumánních programech na totální podrobení účastníků, které v padesátých a šedesátých letech vedla americká CIA. Jedním z účastníku byl během svého pobytu ve vězení i pozdější mafiánský boss – a sériový vrah – James „Whitey“ Bulger. Netflix do menu nedávno zařadil hvězdně obsazenou životopisnou gangsterku Black Mass (2015), ve které ho ztvárňuje Johnny Depp. Režisér Scott Cooper v ní ještě víc než Janus Metz nepodléhá klipovité éře a trpělivě buduje napětí.
Soudní dohra a sebevražda Teda Kaczynského ve vězení
Kaczynskému byla soudní expertkou diagnostikována schizofrenie, nemoc ale podle ní neměla vliv na jeho úsudek o tom, co dělá. Kaczynski striktně odmítal obhajobu na základě své možné nesvéprávnosti. Jeho filozofie pro něj byla nade vše a nechtěl ji nijak diskreditovat. Spíš než na schizofrenii to beztak vypadá na autismus, který byl i v době Tedova zatčení v devadesátých letech často mylně zaměňován za něco jiného. A samozřejmě také na zmíněnou sociopatii.
Obhajoba Luigiho Mangioneho se podle nejnovějších informací bude snažit přesvědčit soud o tom, že její klient byl v době svého zločinu v prosinci 2024 emočně narušený. Nebude tím sledovat jeho osvobození, ale nižší trest. Původně útočný bojovník proti zlovolným praktikám zištných amerických zdravotních pojišťoven proti tomu nejspíš nic nenamítá. Kaczynski ve vězení z pozic neustoupil, byť souhlasil s dohodou o vině a trestu, díky které dostal jen doživotí. K trestu smrti nakonec odsoudil sám sebe, když v roce 2023 spáchal sebevraždu. To se divák dozví až ze závěrečných titulků filmu, dokument je staršího data.
