Nová Radka Třeštíková: Jak se prodává pod pseudonymem? Dobře. Zejména když se pod dílo podepíšete
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Pseudonym Velikovsky: Spisovatelka Radka Třeštíková vydala nový román Někdo to udělat musel pod dívčím jménem, kampaň přesto od začátku těžila z její zavedené značky.
- Marketingový chaos na sítích: Teatrální pozastavení distribuce knihy vystřídala propagace na Instagramu s využitím dětí, o nichž dříve říkala, že je na sociálních sítích přestala sdílet.
- Pokus o psychologický thriller inspirovaný Sedmilhářkami doplácí na chaotické filmové vyprávění a nesympatické postavy.
V září vydala Radka Třeštíková nový román, a to pod pseudonymem Velikovsky, který ji příliš neanonymizuje. Hysterie okolo nového jména, dramatické pozastavení distribuce knihy i poněkud znepokojivý marketing jsou ale nakonec na knize Někdo to udělat musel bohužel to nejzábavnější.
Konec slavného jména se nekoná: Proč utajení Radky Třeštíkové nevyšlo?
„Teď si potřebuju kapitolu psanou pod jménem Radka Třeštíková uzavřít. Strašně se na to těším. Hrozně bych chtěla vidět, jak to funguje, když je člověk neznámý autor. Ta věc pak musí být násobně lepší než ostatní knihy. Nemůže se opřít o vybudovanou značku. Tím jsem si vlastně na sebe vybudovala bič. Zároveň by mě to zajímalo. V momentě, kdy bych poslala ven něco, co osobně budu považovat za nejlepší ze svých knih, jestli si to najde cestu k lidem,“ prohlašovala na začátku loňského roku Radka Třeštíková v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Mohl to být příběh takřka filmový: výborně prodávaná, ovšem kritiky nedoceněná autorka pod falešnou identitou odešle rukopis do nějakého renomovaného nakladatelství, kde jej bez námitek přijmou, a až sklidí nějaké ty tleskánky od kritiků a třeba i obdrží význačnou literární cenu, z pódia se zadostiučiněním zvolá: „LOL, vy nuly!“ Tenhle scénář se ale nekoná. Jen trapná bouře ve sklenici vody, která zastírá to nejdůležitější: Radka Třeštíková svou nejlepší knihu věru nenapsala.
Marketingová kampaň na novou knihu Radky Třeštíkové od začátku pracovala s oběma jmény: autorským pseudonymem Velikovsky (vycházejícím z jejího dívčího příjmení) i se zavedenou značkou jedné z nejprodávanějších českých spisovatelek. „Nová kniha Radky Třeštíkové pod pseudonymem Velikovsky,“ propagovali knihu knihkupci na přání spisovatelčina domovského nakladatelství Motto. Těžko si představit, že by se k takovému kroku nakladatelství uchýlilo navzdory přání své „vlajkové“ spisovatelky. Ta ovšem záhy nechala distribuci knihy pozastavit s argumentem, který se knihkupci dozvěděli až z jejího Instagramu: „Tohle není fér. Přijdu si už jen jako produkt, který chtějí všichni zpeněžit.“
Děti na Instagramu i stopka v prodeji: Divoký marketing Radky Třeštíkové
Jenomže zpeněžit – a zcela logicky – chce svou knihu zejména sama Třeštíková. Její marketingová strategie ze všeho nejvíc připomíná pohádkové „odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil“. Ještě před několika měsíci si sypala popel na hlavu za to, že v minulosti zveřejňovala své děti na sociálních sítích. „Byly časy, kdy jsem na sítě dávala i děti a svoje soukromí. S tím jsem přestala,“ tvrdila v již zmiňovaném rozhovoru pro Seznam Zprávy s odůvodněním, že se stala obětí vyhrožování. Nevystavovat v takové situaci syna a dceru statisícovému publiku se jeví jako zcela rozumný krok.
Teď je ale veškerá sebereflexe patrně zapomenuta. Třeštíková si totiž na Instagramu založila nový profil Velikovsky.books, kde její novou knížku propagují právě její děti. Vše samozřejmě sdílí i na svém osobním profilu s mnohem většími dosahy. Že nejprve čtenářky a čtenáře vyzvala k tomu, aby ji na sítích neoznačovali, pokud budou chtít její knížku sdílet, aby následně každé označení důsledně sama přesdílela, je už vlastně jen legrační detail.
Zpět ale ke knize jako takové. Kdo očekává novou autorskou etapu, kterou autorka slibovala, bude z nového románu Radky Třeštíkové Někdo to udělat musel zklamaný. Styl Třeštíkové (pardon, Velikovsky) zůstává neměnný, chaotický, plný břitkých (i když mnohdy zbytečných) dialogů a plochých, zato ale nadmíru nesnesitelných postav. V hlavní roli tu vystupuje parta dospívajících dětí, nenávistných, všelijak traumatizovaných a všehoschopných. Ani jejich rodiče si nevedou lépe, sympatie pravděpodobně nevyvolá žádná z postav. Což není výtka, jen prosté konstatování.
Jaká je kniha Někdo to udělat musel? Nesnesitelné postavy i chaotický děj
Autorka se patrně pokouší o jakýsi psychologický thriller inspirovaný kultovními Sedmilhářkami australské autorky Liane Moriarty, k nimž v knize ostatně sama odkazuje. Někdo to udělat musel ale bohužel postrádá potřebnou atmosféru i spád. Tomu škodí i forma vyprávění. Kniha je koncipována jako natáčení jakéhosi filmu, jímž nás provádí vypravěčka/režisérka. Může se jednat o jakousi autorskou berličku: tu a tam dovysvětlí díru v příběhu nebo navede zmateného čtenáře správným směrem. Ze všeho nejvíc ale brzdí děj a leckdy působí trapně. („Tohle je scéna, ve které se nic neděje…“ – ano, my jsme si všimli!). Samotný závěr knihy pak zabolí, jako by Třeštíková/Velikovsky čtenáři vlepila facku: kvůli tomuhle musel přečíst tři sta padesát stran?!
Fanynky a fanoušci Radky Třeštíkové patrně novinku Někdo to udělat musel nezatratí. Troufám si ale odhadnout, že nové čtenářstvo ani všeobecný respekt autorce tahle kniha nepřinese. Čímž se obloukem vracíme na začátek, k šarádě s pseudonymem a humbuku, který kolem knihy, se kterou podle svých slov nechtěla být spojována, tak hystericky podporuje.
Na začátku loňského roku se nechala slyšet: „Mohu samozřejmě dopadnout jako Rowlingová, která vydala knihy pod pseudonymem. Nikdo je nekupoval, tak velice brzo prohlásila, že je to ona. A začalo se to prodávat v neuvěřitelných nákladech, což se mi také může stát.“ Třeštíková si tak sice připravila půdu pro případnou snazší manipulaci s marketingem nové knihy, pravdu ale neměla.
Rowlingová totiž svou identitu neodhalila sama kvůli slabým prodejům. To, že se pod pseudonymem Robert Galbraith skrývá právě ona, vyšlo v roce 2013 najevo kvůli úniku informací. Faktem ale je, že po odhalení autorčiny identity prodeje detektivky prudce vzrostly. Jakmile se tedy za knihou objevilo slavné jméno, začala se prodávat úplně jinak. U Velikovsky se ovšem o skutečné anonymitě nedalo mluvit od samého začátku.
