Autokratičtí diktátoři, kam se podíváš. Přesvědčení o své nedotknutelnosti a toužící ovládnout svět
AUTOKRACIE, S. R. O. Pražské nakladatelství Pavel Dobrovský-Beta a plzeňské Jiří Ševčík vydaly pod tímto všeříkajícím názvem viribus unitis pozoruhodnou knihu novinářky a spisovatelky Anne Applebaumové, manželky polského ministra zahraničí Radosława Sikorského v třetím Tuskově kabinetu a nositelky Pulitzerovy ceny za publikaci Gulag.
Více než dvousetstránková publikace Anne Applebaumové (*1964) AUTOKRACIE, S. R. O. nese výmluvný podtitulek Diktátoři, kteří chtějí řídit svět. Erudovaná autorka americkožidovského původu, narozená 25. července 1964 ve Washingtonu, za sebou má už nejedno dílo. Jmenujme Soumrak demokracie: Svůdná přitažlivost autoritářství, vzhledem k současnému dění v této nešťastné zemi obzvlášť aktuální Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině, věnovaný násilné kolektivizaci ve třicátých letech minulého století, Železnou oponu, výše zmiňovaný Gulag: Historie a Mezi Východem a Západem.
Nová realita
V recenzovaném svazku si Applebaumová všímá nového fenoménu, a to faktu, že současné autokratické státy už netvoří organizační strukturu a jejich vztahy se neopírají o sdílenou ideologii, jako tomu bylo v minulosti. Žádný marxismus-leninismus nebo maoismus či obdiv k Frankovi a Pinochetovi! Jejich pohlaváři se bezskrupulózně zaměřují výlučně na udržení osobní moci a bohatství, jsouce přesvědčeni o vlastní nedotknutelnosti. Toto zjištění je sice objevné, ale zároveň také alarmující.
Při vyslovení pojmu autokratický stát si běžně erudovaný člověk zpravidla vybaví útvar, v jehož čele stojí jakýsi darebák ovládající mocenské ozbrojené složky, tedy armádu a policii, které zastrašovaným občanům vyhrožují násilím. Vedle masy slabošských individuí se zde však přece jen vyskytuje i několik odvážných disidentů, nehodlajících se jen tak podvolit zvůli a nátlaku.
Autorka vyvinula značné úsilí, aby čtenáře podléhající této schematické představě vyvedla z omylu. Co totiž platilo v minulém století, neplatí ve století jedenadvacátém. Současné autokracie neovládá jediný panovačný chlapík s diktátorskými sklony, ale celá důmyslná síť opírající se o kleptokratické finanční struktury, soustavu bezpečnostních složek, ale také o slovutné odborníky na propagandu a dezinformace, jimiž se koneckonců hemží sociální sítě a média i u nás, ačkoli Českou republiku přes všechny její nedostatky za autokracii určitě označit nelze.
Autokracie v moderním hávu
Dnešní autokratické země už netvoří jediný monolit, i když například mezi Putinovým Ruskem a Lukašenkovým Běloruskem bychom řadu analogií našli. Jejich zájmy totiž spojuje touha uchovat si dosažené prebendy a neustále je rozšiřovat.
