Štěstí a dobro všem, tedy kromě zaprodanců ze Západu, kteří můžou za všechno špatné i za rozpad SSSR!
Dokument Filipa Remundy Štěstí a dobrovšem je v první řadě portrétem jednoho ruského svéráza, ale na pozadí jeho neveselého osudu odhaluje daleko děsivější skutečnosti: adorační nostalgii po SSSR a nesmiřitelnou nenávist vůči vyspělému světu, v nichž v Putinově říši žijí i vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Existuje národní povaha? I kdyby ano, nelze o ní usuzovat na základě jediného člověka, notabene svéráze, jako je Vitalij. Ale osud takového samorosta může fungovat jako zrcadlo absurdity, která dalece přesahuje jednotlivý lidský osud. Vitalij vystudoval jadernou fyziku, ale živí se jako zedník na hranici chudoby v rodném Novosibirsku. Je extrémní otužilec, naivní filozof, čtenář Puškina a Čechova, videoblogger a – což je v Rusku asi nejbizarnější – abstinent.
Dokument Filipa Remundy Štěstí a dobro všem ho sleduje v letech 2016–2024, kdy se Vitalij propadá do hořkosti a mění svůj pohled na Putinův režim. Víc než z jeho otužileckých kousků však mrazí z jeho rodičů. Vysokoškolsky vzdělaní lidé, odborníci ve svých oborech, lidé jistě schopní zajistit si objektivní informace, žijí v hluboké adorační nostalgii po SSSR a nesmiřitelné nenávisti vůči Západu, odkud podle nich pochází všechno špatné.
Z Remundova filmu, který loni na festivalu v Jihlavě získal cenu pro nejlepší dokument ze střední a východní Evropy a uznání pro nejlepší dokument český, člověka jímá zoufalství. Takových lidí zjevně existuje celá vrstva, ale nemůžou být přece (všichni) zlí, stejně jako nejsou (paušálně) zlí voliči Trumpa nebo ti, kdo hlasovali pro brexit; jen žijí v polodobrovolné mlze ideologie a propagandy. A zoufalství plyne i z logicky následující otázky: nakolik v takové mlze žijeme my? A jaké v ní případně můžeme nahmatat záchytné body? Nabízelo by se „staré dobré“ kritické myšlení, ale vždyť právě to by měli mít Vitalijovi rodiče coby exaktní vědci v malíčku. Jak třeba sami sobě vysvětlí, že v nedostižném Rusku nosí trička Adidas a mají fotoaparáty Samsung? „Lidé mlhy“ samozřejmě žijí všude, ale ti ruští jsou bohužel tak nějak nebezpečnější.
Remundův dokument bude brzy k vidění na platformách KVIFF.TV a DAFilms.cz, doporučenou další četbu představuje vynikající knižní rozhovor Jana Bělíčka se slavistou Tomášem Glancem Ruská duše neexistuje (vyd. Vyšehrad).
