Opera Národního divadla vzdala Jarmile Novotné hold slavnostním večerem. V Litni, která letos slaví své 700. výročí, bude 25. května zpřístupněná hrobka rodiny Daubkových, v níž je pohřbená i slavná pěvkyně. Rodačka z Vinohrad vystupovala v předních zahraničních operních domech, Československo opustila kvůli komunistům.
Třicet let uběhlo v únoru od úmrtí sopranistky Jarmily Novotné (1907–1994). Rodačky z Královských Vinohrad, která začala jako elévka v Národním divadle a posléze vystupovala nejen na pražské scéně, ale také ve světových operních domech, včetně milánského Teatro alla Scala a Metropolitní opery v New Yorku.
V roce 1931 se Novotná provdala za Jiřího Daubka a díky němu svůj život propojila také se zámkem v Litni. Současní majitelé zámku, manželé Leidlovi, mají lví podíl na rozvíjení odkazu české pěvkyně v její domovině. Zámecký areál, v němž za socialismu sídlilo i jednotné zemědělské družstvo (v dětství jsem se tam s babičkou chodívala dívat na zvířata), znovu otevřeli hudbě – založili tradici Festivalu Jarmily Novotné, konají se tu koncerty, operní představení, hudební masterclasses a další kulturní akce. A v Litni, která shodou okolností letos slaví 700. výročí, bude také 25. května zpřístupněná hrobka rodiny Daubkových, v níž je pohřbená i Jarmila Novotná.
Opera Národního divadla však vzdala Novotné hold už začátkem dubna. Večer nazvaný Hommage à Jarmila Novotná dirigoval Jaroslav Kyzlink a zazněly při něm operní árie z repertoáru slavné české pěvkyně. Například v interpretaci sopranistky Zuzany Markové nebo islandské mezzosopranistky Arnheiður Eiríksdóttir, působící v Česku. Došlo na Smetanu, Mozarta, Verdiho, Offenbacha, Weinbergera, Lehára, Strausse…
Když poválečné Československo ovládli komunisté, Daubkovi z republiky odešli a místní operní publikum tím přišlo i o možnost slyšet hlas Novotné živě. Zpátky domů se mohla pěvkyně podívat až ke konci 70. let, v 80. letech a po roce 1989. Její návrat do Litně, s níž je spojená jedna část mé rodiny, je také matnou součástí mých dětských vzpomínek. Na slavnostní mši tehdy šly liteňské sousedky v hodobóžových šatech.
