Pozoruhodný příběh šifrovacího stroje Enigma byl ještě dlouho po válce tajemstvím. Jeho rotory dokázaly znečitelnit německou komunikaci, jeho tajemství bylo odhaleno týmem Alana Turinga a stalo se jedním z podstatných dílků, které rozhodly válku. První informace o něm se začaly objevovat až koncem šedesátých let, tedy skoro čtvrt století po druhé světové válce...
A podobných válečných tajemství je více. Další z nich odhaluje non-fiction Howarda Bluma Teheránská operace, již koncem ledna v překladu Lumíra Mikulky vydalo brněnské nakladatelství JOTA.
Když nemáte fakta, přizvěte jasnovidce
Když vám teče do bot, přijde každý nápad vhod. Jedním takovým byla myšlenka německého velení zbavit spojence vrchních velitelů – hlav států, a to nejlépe všech najednou; atentát na Churchilla, Roosevelta a Stalina se plánoval pod krycím názvem Dlouhý skok. V literatuře není tato akce ztvárněna poprvé; možná jste narazili na román Lea Kesslera Operace Dlouhý skok (č. vyd. Baronet, 2004)
Oceňovaný americký spisovatel a novinář Howard Blum si za protagonisty vybral dva muže: šéfa ochranky amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta Mika Reillyho a Walthera Friedricha Schellenberga, ředitele špionážní služby a vojenské rozvědky v RSHA (Hlavní říšský bezpečnostní úřad). Z jejich perspektivy pak příběh nahlíží.
Cílem jednoho je ochránit svého šéfa a jeho parťáky z velké trojky, druhý je chce zabít a třeba zvrátit průběh války. Problémem obou je, že dlouho netuší, kdy a kde má v roce 1943 k přísně tajné konferenci spojenců dojít. Třeba líčení dohadování o místu setkání, které Stalin dlouhodobě sabotuje, nám může objasnit některé stále oblíbené ruské taktiky… A když chybí zpravodajské informace, jsou přizváni jasnovidci a šarlatáni, aby nahlédli do křišťálových koulí a četli budoucnost.
V momentě, kdy se termín a místo Teheránské operace vyjasní, nabude kniha parametry atraktivního akčního špiónského filmu, včetně stěhování hlavních protagonistů příběhu, klamavých operací a úhybných manévrů. A je to stále napínavé, i když už pár desítek let víme, jak to dopadlo.
Prezident USA dědí auta po Alu Caponem (!)
Sám na druhou světovou válku, zřejmě vinou školní výuky a mnoha hodin občanské nauky, hledím pořád tak trochu jako na evropskou záležitost. Ona však byla opravdu světovou a její průběh a výsledek naformátovaly vývoj společnosti na dlouho dopředu. Fronty WWII probíhaly mimo jiné i teheránskými tržišti…
Vyprávění doplňují mnohé anekdoty. Třeba fakt, že do napadení Pearl Harboru bylo na bezpečnost amerického prezidenta sice dbáno, ale z dnešního pohledu opravdu legračně. A tak se jeho prvním obrněným vozidlem (do té doby na ně neměl nárok) stala zabavená pancéřovaná kára Ala Caponeho.
Poslední záhadu přináší kniha Teheránská operace v samotném závěru, v poznámce k pramenům. O operaci Dlouhý skok se veřejnost poprvé dozvěděla 18. listopadu 2003 na tiskové konferenci ruské zahraniční zpravodajské služby z dotud utajovaných zpráv ruské rozvědky, analytických dokumentů NKVD a dešifrovaných depeší. Nevím, jak vám, ale mně jakákoli zpráva ruských špiónů hlavně poslední dobou rozbliká v hlavě výstražné majáky. Chuť takovým informacím věřit se limitně blíží nule. Howard Blum však detailně rozebírá, s jakými zdroji pracoval a proč se nakonec rozhodl knihu o Dlouhém skoku napsat a vydat.
V tuto chvíli je to každopádně další zajímavá publikace o temných zákoutích světové historie.
