nahoru

Na prestižní festival v Benátkách se chystá hned pět českých či částečně českých filmů

Vojtěch Rynda 11. srpna 2022 • 14:40
Z filmu Tmání
Z filmu Tmání
• foto: 
DokuWEB

Vždycky je na co nadávat, a tak se i vždycky říkalo, že český film je v krizi. Často i byl. Ale zároveň se ho týká i řada dobrých zpráv, jako například teď: Benátky, jedna z nejprestižnějších filmových přehlídek na světě, uvedou hned pět projektů, které jsou pevně vrostlé do naší kinematografie a zároveň mají výrazný mezinárodní přesah.

V červenci se na festivalu v Karlových Varech prezentovaly manifesty o krizi českého filmu a žehralo na osekávání financí v programu pobídek, v České televizi i v tuzemské pobočce HBO. Koncem srpna začíná festival v Benátkách, jedna z nejprestižnějších filmových akcí na světě, a Česko tam má přitom hned pět zástupců.

Režisér Michal Blaško, který se letos účastnil Berlinale s minisérií Podezření a předtím Cannes s kraťasem Atlantida, 2003, v benátské sekci Orizzonti uvede svůj celovečerní debut Oběť. Koprodukční drama, na němž se podílela dlouhodobě úspěšná tuzemská společnost nutprodukce, se odehrává v prostředí ukrajinské menšiny v Česku. Soutěžního pásma Venice Immersive se zúčastní animovaný snímek natočený pro médium virtuální reality Tmání, na němž spojili síly režisér Ondřej Moravec, animátorka Bára Anna Stejskalová a producentka Hana Blaha Šilarová. Autobiografický počin zachycuje, co se odehrává v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi, a zjišťuje, jak s těmito stavy bojovat. Drama Běžná selhání, jež podle scénáře Kláry Vlasákové natočila rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșanová, bude mít světovou premiéru v sekci Giornate degli Autori. Ve feministické dystopii o ženách tří generací hrají Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková či Nora Klimešová. Čtvrtý zástupce, koprodukční Obzor rumunského režiséra a scenáristy Mihaie Mincana, se inspiroval skutečným příběhem Rumuna, který cestoval přes Atlantik jako černý pasažér. A v sekci restaurovaných filmů, jíž se ČR účastní pravidelně, bude uvedeno trezorové Ucho Karla Kachyni.

Mezitím se dokonce podařilo trochu vyspravit i zmíněnou situaci s pobídkami. Nikdo neříká, že situace české kinematografie je růžová, ale právě proto není dobrých zpráv nikdy dost.

Vojtěch Rynda




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.