Říká se tomu „whataboutismus“: ať poukážete na cokoliv, vždycky se najde někdo, kdo se zeptá „no ale co XY?“. Trochu jako v tom vtipu, kdy z Washingtonu volají do Moskvy, za jak dlouho si běžný občan SSSR vydělá na vlastní auto. „A vy zase bijete černochy!“ ozve se z Kremlu. Na Facebooku teď řádí chytráci, kteří podobným způsobem srážejí benefice pro Ukrajinu. Další „body“ tentokrát získal všestranný umělec Marian Palla a filmař Adam Ripp, který chce natáčet životopisný snímek o Billym Joelovi bez Billyho Joela.
Marek Gregor: Bere mě šlak, když na sítích čtu útočící trolly a jejich „osvícené“ nohsledy, jak napadají umělce za to, že vystupují na akcích pro Ukrajinu: proč se prý tak nesnažili, když Moravu zasáhlo tornádo? Vždycky budu hájit svobodu slova, ale útočit na muzikanty, kteří si leckdy až likvidační covidová omezení prožili až na dřeň, je dno!
Kateřina Kadlecová: Pokud by „ji nenapsal, česká kultura by o něco přišla, i kdyby o tom nikdo nevěděl“, tvrdí všestranný umělec Marian Palla o své aktuální, v pořadí druhé básnické sbírce. Tři desítky (ne)básniček na parádním papíře v doprovodu černých klikyháků, doba četby dvanáct minut včetně doslovu, nutnost zamyšlení či spočinutí nula minut… Můj výsledný pocit je přesně vystižen názvem sbírky: Smrad škvařeného fousu.
Vojtěch Rynda: Filmy o hudebních celebritách táhnou, a tak přišel na řadu i Billy Joel, zpěvák a skladatel, který prodal 160 milionů desek. Film Piano Man chce natočit jistý Adam Ripp, který jako svou kvalifikaci uvádí, že „má Joelovu hudbu ve své DNA“, protože jeho otec s muzikantem kdysi spolupracoval. Co na tom, že Joel projekt odmítá a neposkytne k němu ani své skladby...
Never more tentokrát udělujeme trollům ůtočícím ze dna.
