Ruská válka proti Ukrajině se promítá i do světa umění, a to nejen na straně demokratického světa, ale i mezi Rusy. V Moskvě svou činnost samy omezují soukromé instituce, jako je Muzeum současného umění Garage nebo Ústav pro média, architekturu a design Strelka. Protestní dopis ruských umělců a pracovníků v kultuře proti válce má tisíce podpisů, přestože Putinův režim zavedl zákon, který projevy nesouhlasu s postupem Ruska trestá až patnácti lety.
Zatím nejviditelnější akcí v zahraničí je zrušení příprav a realizace Ruského pavilónu na letošním, 59. ročníku Biennale Arte v Benátkách (zahájen bude 23. dubna), považovaného za ekvivalent olympijských her. Litevský kurátor Raimundas Malašauskas, jenž byl osloven, aby letošní národní výstavu v Ruském pavilónu na Biennale připravil, od realizace přirozeně odstoupil: „Nemohu pokračovat na přípravě projektu na pozadí ruské vojenské invaze a bombardování Ukrajiny. Narodil jsem se v Litvě v dobách SSSR, takže si pamatuji totální deziluzi v sovětském prostoru před rokem 1989. Spolupráce s ruskou nebo jinou totalitní mocí je pro mě zcela nepředstavitelná,“ řekl. Na Malašauskasovu stranu se přidali i ruští umělci Alexandra Sucharevová a Kirill Savčenkov, které kurátor k účasti na Biennale Arte vybral. „Není čas na umění, když civilisté umírají pod palbou raketometů, když se občané Ukrajiny skrývají v provizorních krytech a když jsou ruští protestující umlčováni,“ napsali na sociální média.
Ruský pavilón v Giardini přitom nebude ze třicítky zahraničních prestižních stánků jediným zavřeným. Přidává se k pavilónu Venezuely, jejíž umělci odmítají prezentovat svou zemi od roku 2019, a k pavilónu České a Slovenské republiky, na nějž před třemi lety spadl strom a česká ani slovenská strana stále nejsou schopny budovu opravit. Snad alespoň ten náš se otevře příští rok, kdy Benátky budou hostit architektonické bienále.
