Video placeholde

Reklama není umění, nemá vyšší smysl, říká Martin Krejčí, režisér nejslavnější české vánoční reklamy

Režisér MARTIN KREJČÍ (44), autor kultovní české vánoční "kofoly s holčičkou a divočákem", strávil deset let v Hollywoodu tvorbou reklam; nyní se částečně vrátil do Prahy. Přivezl s sebou svůj první americký celovečerní film Podivuhodná dobrodružství Paula Harkera, který je k vidění na HBO Max. S Martinem Krejčím si můžete přečíst velký rozhovor v tištěném Reflexu, zde k videorozhovoru přidáváme pár otázek, které v profilovém interview nejsou.   

Kdy jste v Los Angeles jako debutující režisér celovečerních filmů narazil na realitu?

Když jsem zjistil, že jsem díky tomu, že točím reklamy, automaticky ve škatulce „shooter“. Což znamená spotřební režisér. Nezapadal jsem ale do chlívku "točič" tím, že jsem nabídky odmítal. A tak moc nevěděli, co se mnou.

V jakém smyslu?

V Hollywoodu je všechno podle šablon. Reklamní režisér znamená: točí rychle, spolehlivě a bez keců. Točí podle zadání a bez autorské ambice.

Mysleli si, že budete vděčný za každou nabídku?

Je tam opravdu hodně režisérů, kteří se snaží získat šanci, a tak je pochopitelné, že v momentě, kdy vám nabídnou scénář, nepočítá se s tím, že byste takovou šanci odmítli. Já to chápu, ale neumím. Neměl jsem plán s kolonkou „natočit film v Hollywoodu“, kterou jsem si chtěl odškrtnout. Dokonce se mi asi dvakrát stalo, že se mnou jednali, jako kdybych už měl projekt začít připravovat, aniž by se mě zeptali, jestli se mi scénář líbí. V rámci té mojí škatulky je prostě dost divné nechtít dělat film na zakázku, když přece točím reklamy na zakázku.

Co jste chtěl?

Aby mi našli něco, v čem se sám najdu, a díky tomu budu vědět jak na to, a tak snad budu schopen o to bojovat. Jenže to je příliš složitý přístup, obzvlášť když je za vámi fronta dalších, co takhle komplikovaně k životní šanci nepřistupují. Není proto divu, že jsem pořád nemohl prorazit: můj agent mě sice bral na schůzky s hlavouny všech možných studií, ale bylo to k ničemu. Když už jsem vnímal, že můj postoj bere jako neschopnost adaptovat se na systém, s čímž se pojila snižující se frekvence jeho telefonátů…

A proč vám volával? 

S nabídkami na další schůzku s někým důležitým v Hollywoodu nebo s dalším báječným scénářem podle fantasticky úspěšné počítačové hry…  V dobrém jsme se rozešli. Pak jsem točil reklamu se švédským kameramanem Linusem Sandgrenem, který před tím zrovna dokončil film s Gus Van Santem; po natáčení jsem se mu v baru z té frustrace vylíval. On prý ať to nevzdávám, že mě s někým seznámí a že se to určitě někam pohne… Tím, že mi věřil, mi hrozně pomohl.

Rozhovor Veroniky Bednářové s Martinem Krejčím najdete v Reflexu číslo 10, které vychází ve čtvrtek 10. března 2022.

Reflex 10/2022Reflex 10/2022|Archív