nahoru

Galerie 17. Listopadu: Žádná privatizace veřejného prostoru, ale vznik důstojného pietního místa

Martin Vychopeň 18. ledna 2022 • 17:00
Galerie 17. listopadu na pražské Národní třídě
Galerie 17. listopadu na pražské Národní třídě
• foto: 
ČAK

V rubrice Reflexu „Zajímavosti“ byl publikován článek o údajném trestuhodném a necitlivém obsazení veřejného prostoru (podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě v Praze) v zájmu (ne)spravedlnosti. Považuji za vhodné onu údajnou trestuhodnost citlivě vysvětlit.

Průchod budovy České advokátní komory opravdu sehrál v historických událostech 17. listopadu 1989 nechvalně známou roli. Na památku této neblahé události byla do průchodu umístěna všem dobře známá pamětní deska. Tajně, bez souhlasu České advokátní komory jako vlastníka průchodu, budovy i pozemku (to zdůrazňuji!), a i bez souhlasu příslušných úřadů.

Od samotné tajné instalace pamětní desky v průchodu vznikaly nemalé problémy. Průchod byl velmi malý a úzký a při oslavách se zde tísnily davy lidí. Zapalovaly se zde a dlouho hořely stovky svíček, které nejméně dvakrát způsobily požár, ohrožující samotnou budovu, jež je historicky chráněná. To nebylo potenciální riziko, to byly reálné požáry, které způsobily škodu na majetku, naštěstí nikoliv na zdraví nebo na životech. Mimo dobu oslav místo sloužilo jako noclehárna pro bezdomovce se všemi neblahými důsledky z toho plynoucími.

Česká advokátní komora proto dlouhodobě usilovala o nápravu věci, přičemž od počátku bylo všem jasné a srozumitelné, že změna musí být provedena citlivým způsobem, který zachová památný charakter místa samotného. Před provedením úpravy Komora svým nákladem obstarala všechna odborná posouzení, povolení a souhlasy dotčených úřadů. Pokud si dobře pamatuji, pak první správní řízení bylo zahájeno již v roce 2008 (!). Teprve poté, kdy bylo vše řádně a pravomocně povoleno, byly provedeny samotné stavební úpravy.

Pamětní deska byla znovu slavnostně a řádně odhalena, tentokrát na průčelí budovy, v roce 2016, přičemž před budovou došlo i k rozšíření chodníku tak, aby byl zajištěn dostatečný a bezpečný prostor pro pořádání vzpomínkových aktů, umístění svíček, čestnou stráž i průchozí osoby. V uzavřené části průchodu pak vznikla veřejnosti zcela volně přístupná Galerie 17. listopadu, kde je instalována trvalá expozice fotografií z doby listopadové revoluce, která je pravidelně navštěvována školními výpravami i turisty a kde se pořádají i další tematické výstavy – např. ke Dni lidských práv. Vše zajišťovala, obstarávala a platila Česká advokátní komora, do jejíhož výlučného vlastnictví budova patří. O nějaké „privatizaci veřejného prostoru“ nebo o „ukrajování města“ nemůže být proto ani řeči!

Pro úplnost nutno dodat ještě jednu důležitou věc. Podstata úpravy podloubí nespočívala ani nespočívá v privatizaci veřejného prostoru, jak se mylně domnívá autor zmíněného článku. Budova, v níž se průchod nachází, byla v šedesátých letech v souvislosti s výstavbou tramvajového svršku brutálně zprůchodněna bez souhlasu vlastníka a bez respektu k její historické hodnotě. Poslední provedenou změnou, provedenou za součinností orgánů památkové péče, tak byl původní a historicky významný stav barokního Kaňkova paláce konečně obnoven.

Od roku 2016 proběhly oslavy 17. listopadu již pětkrát. V bezpečí, bez problémů, za široké účasti veřejnosti i státníků všelikých stran, hnutí i států, vždy velmi důstojně. A to je podle mého názoru smyslem a účelem pietního místa.

Autor je bývalý předseda České advokátní komory

Martin Vychopeň




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.