Události spojené se 17. listopadem patří bezesporu k těm, na něž bychom neměli zapomínat. Dalo by se proto očekávat, že pietním místům, která na ně odkazují, bude věnovaná zvýšená péče. Opak je ale pravdou! Přestože se jedná o místo, které každoročně zaplavovaly stovky svíček a navštěvovali nejen čeští politici, ale i jejich zahraniční protějšky, třeba někdejší americký prezident Bill Clinton. Ti všichni tam směřovali, aby uctili památku studentů, kteří se v roce 1989 vzepřeli komunistickému režimu a přispěli k jeho pádu.
Řeč je o pamětní desce na Národní třídě, jejíž autory jsou Miroslav Krátký a Otakar Příhoda. Ti zhotovili bronzovou plastiku s nápisem „17. 11. 1989“ a reliéfem několika rukou ukazující gesto vítězství a v noci 20. února 1990 ji tajně instalovali v průchodu Kaňkova domu. Tam příslušníci VB vytvořili tzv. “mlátící uličku”, která představovala pro demonstranty jedinou únikovou cestu a během pár dní od násilného střetu se stala symbolem boje za demokracii. O 26 let později došlo k privatizaci prostoru Českou advokátní komorou, která získala souhlas památkářů k soukromému využívání přízemí domu, podloubí pro veřejnost uzavřela a plastiku přemístila na fasádu budovy.
„Mně je to hrozně líto. Myslím si, že takhle se s veřejným prostorem zacházet nemá. Ano, umím si představit celou řadu důvodů, když někdo vypráví o tom, že historicky to tak nebylo, že to může být nebezpečné, že se tam lidi můžou mačkat, že když je tam spoustu svíček, tak to je potenciální riziko, a proto bylo potřeba to odsunout ven. Pro mě je to ale zabrání veřejného prostoru, privatizace části veřejného prostoru, který měl navíc důležitou symbolickou hodnotu. Je to podle mě náznak toho, jak se z města ukrajují některé věci, které byly snadno prostupné a měly svůj význam,“ nesouhlasí se záborem pro soukromé účely profesního sdružení architekt Adam Gebrian.
Pokud vás baví jeho reflexe veřejného prostoru, sledujte i další kritické epizody sérií Gebrian: Plus/Minus a Překvapivé stavby z produkce internetové televize Mall.tv.
