O málokteré české zpěvačce lze říci, že je oblíbenou stálicí a zároveň její jméno vešlo do lidové mluvy. O Haně Zagorové to však platí beze zbytku. Protože když se řekne spojení „Hanička písnička“, každý hned ví, o kom je řeč. A pamětníci starších časů vzpomenou i na legendární projev komunistického papaláše Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, v němž nazval paní Zagorovou „milou holkou“ (která ale podepsala protirežimní petici Několik vět) a snažil se vzbudit v lidech hněv při prezentování cifer o jejím ročním výdělku. Zkrátka Hana Zagorová byla a je jedinečný úkaz na tuzemské scéně a její písničky (jmenujme namátkou Můj čas, Biograf láska, Já chtěla jsem ti báseň psát, Setkání, Nešlap, nelámej, To by nebylo fér, Co ti brání v pousmání, Letní kluci a další) se dodnes hrají a patří takřka k národnímu hudebnímu pokladu. Hana Zagorová dnes slaví významné životní jubileum 75 let, narodila 6. září 1946.
Nebude to žádné přehánění, ale Hana Zagorová se řadí vedle Lucie Bílé a Heleny Vondráčkové do jakéhosi triumvirátu historicky nejpopulárnějších českých zpěvaček. Start její kariéry přitom nebyl zaručený a přímo nalajnovaný. Stejně jako v případě Heleny Vondráčkové, tak i na pěveckém startu Hany Zagorové stálo vítězství v pěvecké soutěži mladých talentů. To jí však nebránilo, aby v letech 1964 až 1968 vystudovala JAMU v Brně. Kritici možná i proto s oblibou říkají, že její hudební styl při interpretaci je beatový šanson.
Doby jejího studia a začátku koncertování byly však velice hektické a za to Zagorová zaplatila obrovskou daň prostřednictvím svého zdraví. Ve třetím ročníku JAMU onemocněla tuberkulózou a za rok přišlo vážné onemocnění krve, kvůli němuž kupříkladu nikdy nemohla mít děti. Třicet let kvůli tomu podstupovala pravidelné krevní transfuze.
Vzestup Hany Zagorové mezi nejpopulárnější zpěváky začal až s rokem 1969, kdy se přestěhovala do Prahy a začala spolupracovat s předními skladateli, jako byl například Karel Svoboda či Karel Vágner. Díky nim se jí podařilo vybrat a nahrát velice solidní věci z domácího i zahraničního repertoáru a od roku 1977 Zagorová devět let nepřetržitě kralovala soutěži Zlatý slavík.
Od roku 1975 spolupracovala se zpěvákem Petrem Rezkem. Z této spolupráce vzešly například hity Asi, asi nebo Duhová víla. O čtyři roky později si střihla duet s italským zpěvákem Drupim a na začátku 80. let dostala její kariéra nový impuls a rozměr, když k ní skladatel Karel Vágner přivedl pěveckou dvojici Stanislav Hložek a Petr Kotvald (společně nazpívali ústřední píseň k legendárnímu seriálu Sanitka, ale i skladby Černý čáp, Auťák na lásku, Jinak to nejde, Spěchám, Diskohrátky, Polibek a další).
Podtrženo sečteno: Hana Zagorová se dnes může pochlubit zhruba 11 miliony prodanými hudebními nosiči a je členka Síně slávy cen Anděl. Je i autorkou víc jak osmdesáti textů, které si do svého repertoáru vybrali Karel Gott, Eva Pilarová či Helena Vondráčková. V roce 1983 obdržela titul zasloužilá umělkyně, o němž říká, že si ho „zasloužila poctivou prací a nebere jej jako dar strany a vlády“.
Výrazně v politickém kontextu však na sebe Hana Zagorová upozornila v létě 1989, kdy podepsala petici Několik vět. Pro komunistický režim to byl šok. Ve svém projevu na Červeném Hrádku se proto o ní otřel i tehdejší generální tajemník strany Milouš Jakeš. Za trest a neodvolání podpisu přišel zákaz vystupování, ale ten díky revoluci platil jen několik měsíců.
Životem Hany Zagorové prošlo několik osudových mužů. Jedním z nich byl Karel Vágner, s nímž prožila dlouhý a intenzivní vztah, kterému bezmezně důvěřovala a se kterým si prý „rozuměla i beze slov“. Poprvé se pak vdala v 80. letech za baletního mistra a příležitostného herce Vlastimila Harapese. Později se zpěvačka nechala slyšet, že si ho vzala hlavně proto, že si chtěla adoptovat dítě. Sama ho ze zdravotních důvodů mít nemohla a děti se v té době dávali k adopci pouze manželským párům. Nakonec opravdu Zagorová a Harapes adoptovali holčičku, ale po půl roce si ji vzala její babička k sobě. Šok a bolest, kterou kvůli nečekanému odloučení Zagorová zakusila, ji z touhy po další adopci nadobro vyléčily a brzy poté následoval i rozvod.
Nicméně necelý den po rozvodu s Harapesem už se 6. června 1992 Zagorová znovu vdala, a sice za slovenského operního pěvce Štefana Margitu. Jejich vztah je harmonický a přetrvává dodnes. „Vzhledem k tomu, že jsme se se Štefanem poznali přece jen v pozdějším věku, jsme oba vybouření a žádné třecí plochy nejsou. Je velké štěstí potkat v životě svoji druhou polovinu, když vám osud nahraje člověka, který k vám patří. Jsem moc šťastná, že nám se právě tohle stalo,“ říká zpěvačka.
