Britskou Bad Sex in Fiction Award od roku 1993 každoročně uděluje měsíčník Literary Review a hrdě ji přebírají literární giganti typu Bena Okriho, Normana Mailera nebo Jonathana Littella. Letos ovšem byli historicky poprvé, stejně jako v případě Bookerovy ceny, vítězové dva, jak včera večer ve vyhlášeném londýnském In & Out (Naval & Military) Clubu konstatovala porota. Cenu si zasložili dr. John Harvey, vážený přednášející na Cambridgeské univerzitě, a francouzský prozaik Didier Decoin.
Mačkat, hníst, masírovat, drtit tu bouli
Pětice románů akademika Harveyho není většině českých čtenářů známa, přeložen dosud nebyl ani vítězný Pax (Mír), ovšem v případě druhého oceněného autora máme štěstí: Decoinův román Úřad pro zahrady a rybníky, za nějž byl nositel Ceny bratří Goncourtů oceněn, vyšel loni v tuzemském výběrovém nakladatelství Plus. Z převodu renomované překladatelky Jovanky Šotolové (ze str. 50 českého vydání díla) tak můžeme citovat onu pasáž z romantického příběhu zasazeného do Japonska 12. století, která porotě připadla nevhodná. Ne že by exotické erotiky v díle nebylo více; nalistujte si třeba stranu 142...
„Kacuró začal sténat a pod látkou kimona mu v místě pohlaví vyrostla boule, Mijuki ji popadla, mačkala, hnětla, masírovala, drtila. Působením dotyků se Kacuróova varlata i s pyjem slila v jednu hmotu, přelévající se pod laskající rukou. Mijuki měla dojem, že v dlani drží opičku schoulenou do klubíčka.“
Kdo se blíže věnoval české variantě této literární anticeny, jistě ocení odvahu a imaginaci tuzemských tvůrců od Jana Folného přes Michala Viewegha po Davida Zábranského, kteří zašli ve svých popisech erotiky mnohem dál... a hlouběji. Budete velmi překvapeni, až za dva týdny v tištěném Reflexu zveřejníme desatero letošních ukázek a komentářů k nim a slavnostně vyhlásíme vítěze. Máte-li pro nás tipy – ne že by letos nebyla hojná úroda – uvítáme, když nás upozorníte v diskusi pod tímto článkem.
Ostuda, odsudky – a žádná medaile!
„V éře Pornhubu (…) neexistuje poptávka po sexu v románech. Mí editoři mě často žádají, abych jej zcela vynechal,“ postěžoval si 28. listopadu 2019 v deníku Guardian britský autor Julian Gough, jenž byl díky scéně prvního milování plachého teenagera Colta, nesnášejícího dotyky, a jeho vyvolené Sashi v thrilleru Spojení (česky jej letos vydala MOBA) nominován na Bad Sex in Fiction Award loni.
Místo aby si s úctou připomněl před dvěma týdny uplynulé osmdesáté výročí narození spisovatele a publicisty Auberona Waugha, jenž ocenění pro krkolomné erotické akrobacie a směšnohrdinské scény s hřebci a lepivými šťávami roku 1993 pro měsíčník Literary Review vymyslel, pan Gough namítá, že je to celé pěkně nefér. Že porotci a posléze i média, která šťavnaté ukázky i zprávy o výsledcích literárně-erotického klání nadšeně přejímají, pracují jen s kratinkým úryvkem autorova díla. Že nominované velikány od Kinga přes Murakamiho a Rotha po Rushdieho lidé ostouzejí na sociálních sítích pomocí „krátkých videí se zvracením“, často na základě jediných několika řádků, jež z jejich próz přečetli – díky Bad Sex in Fiction Award. A že nominovaným, neřkuli oceněným autorům klesají vinou tohoto „antiBookera“ počty prodaných výtisků – a že vlastně ani neexistuje žádná hmatatelná trofej!
Nechceme urážet, jen (se) pobavit
V mnoha argumentech má Julian Gough pravdu. Na základě pouhých několika z kontextu vytržených vět skutečně lze jen stěží usuzovat na kvalitu literátova psaní; není též leckdy možno plně porozumět motivacím či jednání aktérů, jejichž charakter je popsán na stovkách stran, jež dané erotické scéně předcházejí…
A proto zdůrazňujeme: výroční anticena týdeníku Reflex, kterou už pro vás připravujeme, nechce urážet nominované ani oceněné spisovatele ani je zrazovat od popisování erotiky. Zvláště ne v době, kdy sexualita z mnoha různých důvodů mizí z veřejného prostoru – ať už ji zakazují Tumblr či Facebook kvůli obavám z propagace pornografie, nebo prudérní příslušníci náboženských skupin s kořeny hluboko zapuštěnými v devatenáctém století. Bad Sex in Fiction Award Reflexu 2019 vám za dva týdny předložíme jen a jen proto, aby čtenáře pobavily, příjemně vzrušily a upozornily na záludnost setkání přirozeného jazyka, literátovy imaginace a pohlavních orgánů. Těšte se spolu s námi!
