Do vlády míří návrh ministerstva vnitra, podle něhož by policie mohla shromažďovat citlivé údaje o politických názorech, přesvědčení, náboženské orientaci a sexuálních preferencích lidí, aniž by šetřila podezření z konkrétního trestného činu. Stačí přesvědčení policisty, že je to nutné pro předcházení terorismu.
Policie by mohla nově získat v podstatě zpravodajské pravomoci, spočívající ve vyhledávání a shromažďování citlivých údajů a dlouhodobém monitoringu osob, u nichž bude přesvědčena o riziku možné radikalizace.
Splétání mocí
V krátké době je to tak už druhý počin z dílny současné koalice, který stírá v právním státě nepřekročitelnou bariéru mezí tím, co je oprávněna provádět policie a co tajné služby. Vnitro odůvodňuje potřebu shromažďování těchto údajů tím, že takové pravomoci policie zatím nemá a je omezena ustanovením, které jí to umožňuje, pouze je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku. Přesně to jsou ale ony nepřekročitelné mantinely mezi policií a tajnou službou, které jsme po listopadu 1989 zaváděli jako pojistku proti zneužití moci.
Obhajoba na okraji
O tom, že nejde o ojedinělý případ, kdy se stírají rozdíly mezi tajnými službami a policií, svědčí i další novela zákona o Policii ČR, kterou před čtrnácti dny již vláda schválila. Ta by umožnila policii použití informací získaných zpravodajskými službami jako důkazy v trestním řízení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
