Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X

Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X Zdroj: ESSMO

Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X
Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X
Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X
Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X
Tetování bylo v minulosti i jedním z témat populární soutěže Akty X
15
Fotogalerie

JXD: Vztah k tetování je dobrým testem tupohlavosti a fašismu mezi některými voliči

Agentura Behavio provedla výzkum postoje k tetování u voličů různých stran – a výborně se ukázalo, že omezenost, buranskost, tupohlavost a tendence k fašistickému myšlení se velmi dobře projeví odporem k tetovaným lidem, do jejichž kůže respondentům nic není, a pohoršením nad samotnou existencí tetování. Takže – jak lze předpokládat – úplně nejvíce pohoršuje tetování voliče lidovců.

Je to už snad dvacet let. KDU-ČSL vyhlašovala v Poslanecké sněmovně svoji poslední zteč ve válce proti marihuaně. Novinářům koncept, že se mají zavírat puberťáci za jointa, přišli hájit za stranu české wolkspartai dva gentlemani. První z nich byl neinženýr Jiří Vacek, takto bývalá kedra (heroinista). Vacek byl podvodníček, který kdysi emigroval, po revoluci se vrátil do Česka a okouzlil několik zdejších politiků – a tak začala jeho hvězda stoupat, angažoval se v protidrogové politice, užíval titul inženýr a měl na ten herák takovou chuť, že se kvůli tomu neustále pokoušel zakázat marihuanu.

Když po něm pak – s jeho plánovaným nástupem na ministerstvo vnitra – chtěli ukázat inženýrský diplom, Jirka nenašel ani maturitní vysvědčení. Druhý gentleman, který přišel na tu tiskovku bojovat proti marihuaně, byl tehdy lidovec Miroslav Kalousek. Nemohu říct, že by byl tenkrát úplně ožralej, ale táhlo z něj, jak kdyby zrovna dovezli mešní víno. A jali se bojovat proti marihuaně. Oba dva již v podstatě zaválo zapomenutí.

Marihuana a tetování

Jsou jevy, které spolu zdánlivě nesouvisí a spojuje je jen jediné: Jsou výlučně privátní záležitostí uživatele a nikomu – včetně lidovců – do toho nic není. U lidové strany je zájem o zakazování marihuany snad částečně omluvitelný jejich potřebou upoutat pozornost veřejnosti něčím jiným, než jsou opakované pedofilní skandály jejich rituálních specialistů. Ale zároveň je to přirozený pohled nehulícího dogmatika.

Katolicismus, ke kterému se tradičně KDU hlásila, neužívá při svých rituálech marihuanu, ale chlast. A zároveň je to náboženství dogmatické paradigma. Takže každý uživatel marihuany je jiný, a tedy nepřítel, který je rozhořčuje, protože oni sami nehulí. A tak se tomu, co dělá něco jiného, než řekli lidovcům v kostele, musí jeho konání zakázat. Jde o velmi podobný postup, jakým komunisté uvažují o lidech s protisocialistickým smýšlením. A s tetováním to, protože jsou vnitřně konzistentní, mají lidovci úplně stejně jako s trávou. Protože ten pán, co jim v kostele vysvětlil zásady křesťanské etiky a poté ojel ministranta, měl červenou čepici (takže musel mít pravdu) a tetován nebyl, je tetování zavrženíhodné.

V souladu s tímto konceptem jsou z voličů všech politických stran největšími odpůrci tetování právě voliči lidovců. U třiceti procent lidovců vyvolává tetování na těle NĚKOHO JINÉHO vztek. Totální neznalost hranic vlastního já u těch lidí je až dojemné – křesťanský volič nechápe, že když on něčemu věří, tak lidé, kteří kvůli tomu, v co on nevěří, nepatří za mříže. Odlišnost od nich samých je pro ně trestuhodným zločinem. Holt – křesťanská láska. Anebo je druhá možnost – že potetovaní hoši nevyhovují sexuálnímu apetitu duchovenstva. Ale to je jen hypotéza, já se s takovými lidmi nestýkám.

Strana za stranou

Nechme mých vtipných komentářů k bohulibé péči o katolické chlapce, nebo někdo zjistí, že tak často medializované zacházení s ministranty je součástí víry, a já budu stíhán za šíření náboženské nenávisti, že odsuzuji sex s dětmi. Pojďme k suchým datům zjištěným agenturou Behavio na reprezentativním vzorku 3 575 respondentů (kvantitativní výzkum, online panel). Jaké emoce vyvolává tetování u voličů jednotlivých stran, se podívejte v následujícím grafu:

Emoce, které vyvolává tetování u voličů jednotlivých stranEmoce, které vyvolává tetování u voličů jednotlivých stran|Behavio

Tetování je dnes již plně socializovaný a akceptovaný jev. Líbí se 52 % Čechů, nelíbí jen 34 % (zbytek je neutrální). Nejlepší pocit mají z tetování voliči Pirátů (67 %), ti taky často tetování mají (28 %) nebo ho zvažují (30 %). Největší odpůrci tetování jsou voliči KDU-ČSL – 7 % má tetování a 18 % ho zvažuje, dobrý pocit má z tetování jenom 40 % z nich. Stejně orientováni – i když méně jednoznačně – jsou voliči STAN, komunistů a ČSSD. Voliči KDU-ČSL i STAN vidí tetování častěji jako nevkusné a bolestivé. Voliči SPD mají též častěji než ostatní tetování, zároveň je časté u lidí v jejich okolí: často ho vidí jako hezké a moderní.

Jako nesmělý komentář si dovoluji připomenout, že STAN – bez ohledu na své sepětí s pražskými intelektuály z TOP 09 – je stranou českého venkova. A na venkově je myšlenková uzavřenost obvykle vyšší než ve městě. Stejně tak u voličů Tomia Okamury by k plnému pochopení jejich pozitivního postoje bylo dobré vědět, jaké tetování se jim líbí. Jestli tetování obecně, nebo zda je uspokojuje, když má někdo vytetovaný hákový kříž nebo jinou nacistickou symboliku. Voliči, kteří na Okamurových demonstracích hajlují, jistě pod tričínkem nějakého pěkně vystínovaného Vůdce mít budou. A k obavám z bolestivosti tetování: tetování nebolí.

Jak se netetovat

Ze zjištění agentury Behavio však pro všechny zájemce o kérku (čili tetuáž) vyplývají jednoznačná doporučení, kdy se tetovat a kdy ne. Výzkum zjišťoval i to, zda a za jakých podmínek lidé svého rozhodnutí nechat se tetovat litují. Pokud se tetování pojí s vírou, vzpomínkou nebo přesvědčením, lituje ho jen málokdo z jeho nositelů. Mnohem častěji toho litují ti, kdo se rozhodovali jenom pár hodin, a ti, co mají abstraktní ornament.

Takže – je skutečně špatně, když někde popijete, vyrazíte do tetovacího salónu a necháte si vysmahnout na ruku malůvku z katalogu v čekárně tetovacího studia. Stejně tak nebývají spokojeni lidé, kteří se tetováním snaží zakrýt jizvu. Ono ji totiž nezakryje – a je určitě snazší se smířit s nepotetovanou (a nenápadnou) než s potetovanou nápadnou jizvou. Když naopak naprosto přesně – z vlastních privátních pohnutek – víte co, kam a proč si nechat vytetovat, máte velmi vysokou pravděpodobnost, že s ním budete spokojeni až do krematoria.

Autor tohoto článku má ze svých desítek jen jedno nepromyšlené tetování. Nikdy ho nelitoval, protože není vidět – je to tečka na noze a vznikla v dobách, kdy jsem se tetoval sám ručně svazkem jehel ve verzatilce. No a jednou mi holt upadla na nohu jehlami napřed. Žádného ze svých dalších tetování jsem nikdy nelitoval, a když bylo potřeba po rozvodech odstranit vytetované manželky, tak se překryly větší prehistorickou malbou. Takže – pokud nechcete dělat kariéru u lidovců či komunistů, máte dnes jistotu, že vás téměř nikdo kromě úplných omezenců nebude odsuzovat či ostrakizovat. Ale stejně spolehlivě je potvrzeno, že když si uděláte na kůži celoživotní malbu podle toho, co vám momentálně uvízlo v alkoholizovaném mozku, tak toho budete po vystřízlivění asi litovat.