Andrej Babiš ještě jako ministr financí při spouštění EET - ilustrační snímek

Andrej Babiš ještě jako ministr financí při spouštění EET - ilustrační snímek Zdroj: Petr Topič / Mafra / Profimedia

Vladimír Pikora: Odříkaného chleba největší krajíc, proto přichází další vlna EET

Od první chvíle, kdy jsem slyšel, že ANO chce prosadit EET, byl jsem proti. Všude jsem říkal, že efekt pro státní pokladnu sice nebude výrazný, ale současně to zásadně zhorší podnikatelské prostředí v zemi. Stát tím totiž ukáže na podnikatele jako na škodnou. Bylo mi proto hodně líto, že minulá vláda prosadila EET i přes odpor opozice. Když se následně ukázalo, že jsem měl pravdu a že pozitivní efekt pro státní kasu skutečně není světoborný, myslel jsem si, že tím projekt EET o několika vlnách usne. Bohužel, neusnul. Tento měsíc prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na další vlnu.

Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Veřejnost na ulicích řeší kauzy, v nichž byly zneužity veřejné peníze za miliardy, a sněmovna řeší peníze z EET pro kadeřnice, chovatele velbloudů a kosmickou dopravu. To není legrace. Vážně i kosmická doprava bude mít EET. To státní pokladnu asi zachrání, protože toho kosmem přepravujeme opravdu hodně…

Nejpikantnější na tom je, že stále neexistují jasné důkazy o pozitivních dopadech EET. Různé zdroje uvádějí různá čísla. Vždy je to ale jen odhad, protože metodicky nikdo neumí oddělit, kolik z vyššího inkasa způsobilo EET a kolik hospodářský růst. Prostě to nelze exaktně oddělit.

Co přineslo EET?

Jeden zdroj tvrdí, že v roce 2017 byl pozitivní efekt necelých 8 miliard a další rok to bylo něco přes 12 mld. Kč. Jiný zdroj zase tvrdí, že pozitivní efekt byl vloni jen 4 mld. Kč. I kdybychom vyšli z průměru za obě hodnoty a uvažovali pro loňský rok o výnosu z EET ve výši 8 mld. Kč, bylo by to málo. Letos totiž státní rozpočet počítá s příjmy kolem 1465 mld. Kč. V nich je 8 mld. Kč kapkou v moři. Není přitom důležité, o kolik stát vybral víc, ale jak nakonec hospodařil. A aktuální data za květen přitom říkají, že stát hospodaří nejhůř od roku 2012. EET tedy nikoho nezachránila.

EET je jen další klacek pod nohy malým podnikatelům. Pro velké podniky to je okrajová záležitost, ale malé obchůdky, kde dodnes nepřijímají ani platební karty, protože i to je pro ně komplikace, mají najednou novou buzeraci. Mnoho lidí se ptá samo sebe: „Mám to zapotřebí? Nenechám se raději někde zaměstnat? Nebudu tu od nevidím do nevidím a budu mít klid!

Kdyby alespoň byla pravda, co vláda původně tvrdila – tedy co všechno se díky EET postaví… Já jaksi vidím, že loni se postavily jen 4 km nových dálnic. Nějak mi to nepřijde jako velký úspěch EET.

A přitom dnešní opozice, která asi dříve či později bude ve vládě (jak už to tak skoro s každou opozicí jednou za čas bývá), už teď říká, že až bude u moci, EET zruší. Velmi to připomíná druhý pilíř důchodové reformy: Ten byl také s velkou pompou otevřen, aby ho další vláda zrušila, protože o zrušení opozice od samého začátku zavádění druhého pilíře mluvila.

Zavést a následně zrušit EET je ale velice neekonomické. Připomíná mi to situaci, kdy „některé“ státy postavily jadernou elektrárnu, ale před jejím spuštěním se jí lekly a do provozu ji nikdy neuvedly. Jen utopily mraky miliard ve stavbě. U nás to je s EET podobné. Jen je tu rozdíl v tom, že tentokrát peníze nevyhodí oknem stát, ale drobní podnikatelé. To oni budou mít s přechodem na EET výdaje, aby se následně ukázalo, že byly zbytečné. Ovšem všechny firmy, které se prodejem pokladen živí, dostaly úžasnou přihrávku.

Mrhání časem a penězi

Přitom by to bylo tak „jednoduché“: čistě teoreticky by se politici měli domluvit. To je totiž umění politiky. Politika je o vyjednávání. O kompromisech. Jenže u nás se politici tváří, že kompromis je sprosté slovo. Proto se návrh ze sněmovny dostane do Senátu, ten ho zamítne a věc se vrátí do sněmovny. A tak se mrhá časem, místo aby se třeba řešila zpráva Národní rozpočtové rady, která ukazuje, že jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné, ať už s EET nebo bez ní.

Někdy člověk nevychází z údivu – nebo spíš ze své bubliny? Ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru napsala: „EET podporuje 68 % obyvatel naší země a také organizace zastupující stovky tisíc podnikatelů.“ A překvapivá pointa je v tom, že se opírá o skutečný průzkum. Takový je výsledek průzkumu STEM z října 2018. Jenomže…

Jenomže já osobně neznám nikoho, kdo by chválil EET a medil si, že už ho konečně taky zavede. Neznám ani žádného zákazníka, který by si vybíral prodejce a říkal si: „Támhleten nemá EET, tam nepůjdu!“ Kde se tedy oněch 68 % vzalo? Jsou to vážně lidé, kterých se EET tak či onak týká, ať už jako podnikatelů, nebo jako jejich častých zákazníků? Bůhví. Dá se pak takovým průzkumům vůbec věřit?

Asi ano. Na druhou stranu totiž připouštím, že také znám jen jediného člověka, který pravidelně volí komunisty, a přesto se v každých volbách komunisté snadno dostanou do sněmovny. Jasný to důkaz sociální bubliny. Prostě máme mezi sebou lidi, kteří když mohou, svobodnému podnikání ublíží. A o tom právě EET a její podpora je: EET sice nejspíš přináší jakés takés (podružné) peníze do pokladny, ale současně bere lidem chuť podnikat. Tak to bych se na to inkaso z EET raději vykašlal.