Já nemůžu říct proti Babišovi ani slovo, přidal mi peníze, pravil u stolu v restauraci jistý mladý muž placený z veřejných zdrojů. Přinejmenším ti, kterým „Babiš nepřidal“, se několika slovy zeptat mohou: Ale k čemu vůbec byly a jsou ty roky s Babišem ve vládě?
Vládnutí ANO a ČSSD (kdysi i KDU-ČSL) se přihodilo v čase skvělého ekonomického růstu. Jak ho vlády s péčí řádného hospodáře využily? Nijak zásadně. Tedy krom toho, že přidávaly na platech, dávkách a důchodech. Dál pracovaly se schodkem ve státním rozpočtu, čili půjčovaly si i v době, kdy se jim peníze jen sypaly. K takové správě země netřeba žádnou velkou erudici, žádné vladařské schopnosti. Vyberu — rozdám.
Chromá kachna
Babišův střet zájmů politický život neustále ochromuje. Politika si vystačí sama se sebou, Andrej Babiš premiérskou (předtím ministerskou) energii vypotřebovává na obhajobu sebe samého a vysvětlování svých problémů. Úterek byl koncentrovaným synonymem pro Babišův politický čas: sněmovna hodiny řešila jeho dotační byznys popsaný v kritickém unijním návrhu auditu, Václavák zaplavila mohutná demonstrace proti němu.
Ale kde je reálná práce, kvůli níž si jeho vládnutí platíme? Kde jsou reformy důchodů a zdravotnictví kvůli stárnutí populace? Co s českým vzděláváním, aby udrželo krok s nároky (a konkurencí) 21. století? Právě doba prosperity je pro start reforem nejvhodnější.
Teď to samozřejmě vypadá, že země žádné problémy nemá, může se perverzně zabývat jen svým premiérem, jeho strázněmi a údajnými křivdami. Důchody rostou, platy ve zdravotnictví rostou, učitelské platy rostou, tak jaképak ohlašované krize, jaképak nutné reformy?!
Je ale jasné, že hospodářství zpomaluje, peněz se sype vládě méně. Co bude pak? Kde se vezmou peníze na důchody, zdravotnictví, kvalitnější vzdělání za deset let, dvacet let, aby „tahle země byla i pro mladé“? Po Babišově vládnutí už v té době bude veta. Nepocítí osobně ani případné problémy — se svým majetkem není a nebude na veřejné služby státu nikdy odkázán.
