Lži a Notre-Dame: Evropané kašlou na víru, nechodí do kostela, teď ale najednou objevili své křesťanství | Reflex.cz
nahoru

Lži a Notre-Dame: Evropané kašlou na víru, nechodí do kostela, teď ale najednou objevili své křesťanství

Viliam Buchert19. dubna 2019 • 07:00
Fotografie ukazují reálný rozsah následků ničivého požáru v Notre-Dame
Fotografie ukazují reálný rozsah následků ničivého požáru v Notre-Dame
• foto: 
Reuters

Svět se změnil. Zásadně změnil. Alespoň v tom, jak lidé přepjatě reagují na některé události. Příkladem je vzlykání nad osudem římskokatolické katedrály Notre-Dame v Paříži. Jistě, požár slavného svatostánku je velkým neštěstím, ale způsob, jakým většina Evropanů u toho najednou opět objevila své křesťanské kořeny, působí jako nemístné předvádění se a mystifikace. Ve skutečnosti osud Notre-Dame nemá s dnešní vírou či křesťanstvím moc společného. Většina Francouzů i ostatních Evropanů jsou totiž příkladnými bezbožníky.

Kolem požáru Notre-Dame se rozpoutala neskutečná hysterie (ta se podle definice projevuje také sebestředností se sklonem k teatrálnímu chování). Nejenom ve Francii, ale například i v Česku. Klasická média, internetové servery, sociální sítě, politická scéna i část veřejnosti reaguje nesmírně přepjatě. Odvolávají se u toho na naše křesťanské kořeny, tedy na základ naší civilizace. Jistě, křesťanství a judaismus patří ke kořenům evropské západní civilizace, ale zejména v případě křesťanství je to dnešním v reálném životě věc částečně mrtvá. Zasahuje jen menší část populace.

Další tragická zpráva pro Paříž: Čižinský chce pomoct s obnovou katedrály Notre-Dame

Při každém sčítání lidu a při každém průzkumu se v mnoha evropských zemích objeví čísla, podle kterých se většina obyvatel pořád hlásí ke křesťanství. Jak to ale vypadá ve skutečnosti? Je to jen pomíjivý odkaz k minulosti, k tomu, co už dávno není pravda. Česká republika je přitom v tomto směru unikátní, protože u nás se dnes tři čtvrtiny lidí nehlásí k vůbec žádné víře a podle dostupných průzkumů považuje víru za „důležitou součást svého život“ necelých 10 procent Čechů. Podobné je to ve Francii.

Například v zemi Notre-Dame, ve Francii, jsou podle sociologických studií praktikujících katolíků jen 2 procenta. Jinak se do kostela chodí jen při velkých svátcích, pohřbech, svatbách a křtinách. Ve Velké Británii či Nizozemsku chodí pravidelně na mše pouhých 5 procent křesťanů. U nás je to pod 10 procent, na Slovensku dvacet procent a v „silně katolickém“ Polsku navštěvuje kázání necelých 40 procent lidí.

Jak se staví ruský sen. Dostavba mostu spojujícího Rusko a Krym se chýlí ke konci

Proto je odvolávání se na křesťanství v případě neštěstí v Notre-Dame pouhou přetvářkou, která se mnoha lidem právě teď hodí. Jinak většina Evropanů považují chrámy, kostely, katedrály či kláštery pouze za historické stavby, které často slouží především pro předvádění se turistům. Z důvodů víry se do nich už dávno masově nechodí.

Tím vším neříkám, že nemáme požár v Notre-Dame hodnotit citlivě a uctivě. Je to skutečně významná křesťanská památka. Dávat ale u toho na odiv své vlastní křesťanství, tak jak to najednou mnoho lidí teď dělá, je u většiny Evropanů faleš a lež. Víra je pro ně dávno mrtvá, jsou to jen prázdná slova, která nemají s realitou vůbec nic společného.

Zlo je v lidech, od holocaustu jsme se nezměnili. Masaryk tu zavedl zdrcující…
Miloš Zeman 1989 až 2003 obrazem a ve výrocích. Jak se změnily jeho postoje?




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Jedno vyhrocené hlasování aneb Hamáček jako Švejk a Zeman jako nadstrážmistr Flanderka
PREMIUM X Zákulisí Metronome Festivalu: Jedinečné fotografie účinkujících, které jinde neuvidíte
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější