Tvrdý brexit může být pro Velkou Británii výhodný, dokládá na číslech britský ekonom. EU na něj doplatí | Reflex.cz
nahoru

Tvrdý brexit může být pro Velkou Británii výhodný, dokládá na číslech britský ekonom. EU na něj doplatí

Karel Dyba26. března 2019 • 14:31
Prostě odejděme. Britové demonstrující za brexit
Prostě odejděme. Britové demonstrující za brexit
• foto: 
ČTK

I po posledním zasedání Evropské rady zůstává ve hře tvrdý Brexit, tedy odchod Velké Británie bez dohody s Evropskou unií. Otázka zní, zda tvrdý Brexit bude pro Británii z ekonomického pohledu nevýhodný, což tvrdí mj. i oficiální materiály britského ministerstva financí, anebo naopak Británie i po tvrdém Brexitu ekonomicky získá.

Výsledný dopad tvrdého brexitu na ekonomiku naprosto zásadně závisí na tom, jaké budou a jak se změní překážky obchodu Británie s Evropskou unií na jedné straně a Británie s ostatním světě na druhé straně. Jde především o výši cel na dovozy, o tzv. netarifní překážky obchodu (byrokracie) a dále o to, jak bude probíhat kontrola obchodních toků na hranicích. Konečně jde o charakter volného obchodu Spojeného království se zbytkem světa po odchodu z EU.

Důležité je, že obchod mezi EU a ostrovním královstvím bude probíhat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). To znamená, že po tvrdém brexitu budou existovat cla na dovoz zboží z Unie do Británie. Jak stoupenci, tak i odpůrci tvrdého brexitu se shodují, že průměrné clo může být ve výši cca 4,5 procenta, což povede k poklesu HDP VB o 1 procento.

Tady však shoda stoupenců a odpůrců tvrdého Brexitu končí.

Forrest Gump 2: Forrest Junior má AIDS, tančí s Lady Dianou a jezdí v autě O. J. Simpsona

Minford: Žádné další náklady

Prof. Patrick Minford z Cardiffské univerzity, makroekonom a příznivec volného obchodu, připomíná, že podle pravidel WTO nesmí existovat diskriminace dovozců kvůli rozdílným standardům zboží. Navíc je absurdní představa, že po 45 letech členství Britů v Evropské unii by se měly standardy obchodovaného zboží mezi Británií a Unií lišit a po brexitu podstatněji rozbíhat.

Dále pravidla WTO říkají, že přechod zboží přes hranice má být bez frikcí. Ostatně tak tomu je dnes při dovozu zboží ze světa do EU. Existují pre-notifikace celníků už během cesty a inspekce na hranicích v obchodu vyspělých zemí se týká zhruba jen 2 procent zboží. Takže po tvrdém brexitu obchod s EU podle pravidel WTO nepřinese podle Minforda pro Británii žádné další náklady v podobě poklesu HDP, kromě těch, které souvisí se zavedením cla.

Na druhé straně britské ministerstvo financí při svých odhadech dopadu tvrdého Brexitu předpokládá, že – v rozporu s pravidly WTO – vzniknou po tvrdém brexitu netarifní bariéry pro obchod (rozdílné standardy zboží) a objeví se frikce při přechodu hranic při dovozu do Spojeného království z Evropské unie, a dovážené zboží z EU se tak zdraží, což povede k poklesu britského HDP. Celkovým nákladem tvrdého Brexitu tak podle ministerstva financí Velké Británie bude pokles ostrovního HDP ve výši necelých 7 procent (možná i více), a tedy i snížení životního standardu obyvatelstva.

Lannisterové a spol. 10 nenormálních, zdegenerovaných, vražedných rodinek Westerosu ze…

Víc obchodu se světem = vyšší HDP

Je známo, že vůči třetím zemím je EU silně protekcionistická. Ceny zemědělských produktů uvnitř Unie jsou v důsledku toho vůči světovým cenám o cca 20 procent vyšší. Za tím jsou především francouzské zájmy. Podobně i u zpracovatelských průmyslových produktů existuje ochranářská politika EU jako celku vůči dovozům ze třetích zemí, hlavně jde o netarifní překážky obchodu.

Obchod Velké Británie se zbytkem světa po brexitu však bude probíhat na základě principů volného obchodu, tj. bez celních a jiných překážek pro dovoz. To přinese pozitivní efekt na HDP Spojeného království v důsledku poklesu cen produktů dovážených ze světa.

Podle Minforda britské ministerstvo pozitivní efekt z volného obchodu se zbytkem světa na Británii po brexitu odhaduje ve výši pouze plus 0,6 procenta HDP, což podle Minforda je absurdně nízké. Jeho vlastní (modelový) odhad jsou plus 4 procenta k HDP.

Johnny Cash: Příběh muže v černém. Přepadení na Boží hod, drogová závislost a …

Brexit odstraní nadměrné regulace podnikání importované z Bruselu

Tvrdý brexit nadto umožní Británii odstranit až třetinu regulací, které jako člen EU musela akceptovat. V konečné instanci se to projeví v růstu HDP o 2 procenta. Zde Minford připomíná dopad reforem nabídkové strany ekonomiky z období vlády Margaret Thatcherové, pro kterou pracoval.

K tomu je třeba dále ještě připočíst efekt odstranění subvence mezd nekvalifikovaných imigrantů ze zemí EU a zastavení čistého příspěvku Británie do rozpočtu EU. V případě tvrdého brexitu bude tento přínos okamžitý, protože nebude žádné přechodné období.

Celkově tak podle Minforda přinese tvrdý brexit v dlouhodobějším horizontu nárůst HDP Británie ve výši cca 6,8 procenta. Jde tedy o opačný výsledek ve srovnání s odhadem britského ministerstva financí, které, říká Minford, je proti brexitu zaujaté.

Dopad tvrdého Brexitu na subjekty EU 27

Ekonomická logika tvrdého brexitu také znamená, že případný vývozce z EU do VB nemůže za svůj produkt dostat více, než je cena za kterou britský zákazník nakoupí stejné zboží na světovém trhu. To znamená, že dodavatel z EU bude muset absorbovat placené clo při vývozu do Británie, například automobilů, na úkor svého zisku. Jinak tam zboží neprodá.

Podobně britský podnikatel prodávající do EU bude chtít prodávat za cenu, kterou by obdržel za svoje zboží kdekoliv ve světě. To znamená, že případný celní tarif na jeho zboží při vývozu do EU bude muset absorbovat dovozce z EU. Takže při vzniku celní bariéry ve vzájemném obchodu EU a Spojeného království v důsledku tvrdého brexitu jde vždy platba cla na úkor subjektů v EU 27.

Kritické okamžiky EU: Dvojí veto pro Británii, vystoupení Grónska, Lisabonská smlouva i…

Závěrem

Brexit je zásadní hospodářskopolitické rozhodnutí, jde o krok směrem k volnotržnímu obchodu Británie, k odstranění zbytečné regulace britské ekonomiky „dovezené“ z Bruselu a ke kontrole migrace ze zemí EU. To podle Minforda podpoří soutěž, inovace, růst produktivity, a tedy i mezd a životní úrovně. Hospodářské subjekty v EU naopak na tom v důsledku tvrdého brexitu budou hůře. Proto by byl daleko lepší pro obě strany brexit, při kterém bude dohodnut i volný obchod.

Taková dohoda by evidentně by pak samozřejmě zaručovala i to, že nevznikne „fyzická“ hranice mezi Irskem a Severním Irskem a Británie získá plnou kontrolu nad svojí obchodní politikou. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Británii v rámci brexitu se však zdá být už jen zbožným přáním.

Dodejme ještě, že Minford může být až příliš optimistický ve své analýze tvrdého Brexitu (pro brexit hlasoval), ale jeho argumenty jsou založeny na důkladných znalostech ekonomické teorie a zkušenostech z aplikované ekonomie a hospodářské politiky. Nelze je jen tak odmítnout.

Autor je ekonom a bývalý ministr hospodářství.

Mumie z Guanajuatu jsou jednou z nejděsivějších turistických atrakcí na světě
Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a…

Karel Dyba



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Srpen 1968 a 1969: Fotograf a režisér Josef Ráž vzpomíná na chvíle, kdy šli Češi proti Čechům
PREMIUM X Evangelium podle Mansona: Pologramotný vůdce sekty, vrah, co nezabíjel, a miláček popkultury
PREMIUM X Proč miluju Dalmácii aneb Malé vyznání velkého českého dovolenkáře středního věku
PREMIUM X Zelený Raoul: Tajemství hradního sklepení aneb Vstup přísně zakázán!
PREMIUM X Tenkrát v Hollywoodu: Příběh Quentina Tarantina a jeho zatím posledního filmu

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější