
Kancléř: Pozval jsem vás, abych vám oznámil, že pan prezident zvažuje vaši nominaci na funkci předsedy soudu a rád by slyšel vaše stanovisko.
Soudce: Taková nabídka by pro mě byla velkou ctí a současně též závazkem dostát na nejvyšší možné úrovni všem povinnostem, které by mi taková funkce uložila.
Kancléř: Pan prezident má plnou důvěru v to, že svůj úkol splníte kvalitně.
Smysl tohoto dialogu je jednoduchý. Kancléř říká, že zvažují jeho jmenování a soudce odpovídá, že by je přijal a že ho to těší. Tak spolu obvykle hovořívají prezidenti, jejich kancléři a vysocí soudcové. Jenže tento dialog probíhal nezvykle.
Kancléř: Pozval jsem vás, abych vám oznámil, že zvažuji vaši nominaci na funkci předsedy soudu.
Potud je dialog stejný. Překvapivou změnu přinesla odpověď soudcova, jak ji uvedl v tisku. Soudce: Funkci bych nemohl přijmout, pokud by snad jmenování bylo spojeno s nějakými závazky z mé strany ohledně otázek personálních či systémově organizačních.
Kancléř: Ujišťuji vás, že žádný takový závazek nebude vyžadován.
Soudce očekával, že by po něm prezident nějaké závazky či zásahy do soudnictví mohl chtít a předem varoval, že tohle by tedy nemohl splnit. Méně formálně by věta zněla: Nepočítej s tím, že před tebou budu panáčkovat. Kancléři nevadilo, že soudce takto prezidenta předem podezírá a klidně slíbil, že nic takového nebude vyžadováno. Rozhovor byl prý přátelský a v klidu, Jako by bylo obvyklé, že vysocí funkcionáři státu předem podezírají prezidenta z nezákonného jednání. jako to mimo řádky předvedl pan soudce. A není normální, aby kancléř takové obvinění přešel, jako by bylo běžné.
Jsou dvě cesty, jak tyto rozpory objasnit. Soudce má zkušenosti, že prezident je zvyklý toto činit a proto říká předem: beze mě. Nebo k nátlaku došlo a soudce vystřelil od boku dialog, kterým by dokázal, že on je neúplatný a neovlivnitelný. Dokazuje bohužel jediné: že od prezidenta může takové jednání očekávat.
Dialog kancléře se soudcem je vlastně mistrovský a patří na jeviště. Dvě postavy spolu mluví a bezděky prozrazují opak toho, co říkají a co naopak chtěli zatajit. To jsou šťastné chvíle představení a diváci toto mistrovství oceňují potleskem.