nahoru

Vladimír Pikora: Ano, bude hůř

Vladimír Pikora9. srpna 2018 • 15:13
Zkrátka je tak dobře, že už nemůže být lépe. Už jsme za zenitem, říká Vladimír Pikora
Zkrátka je tak dobře, že už nemůže být lépe. Už jsme za zenitem, říká Vladimír Pikora
• foto: 
Profimedia

Poslední týden přinesl tak trochu větší horka. Hodně lidí si stěžovalo. Jednomu vadilo, že neprší. Druhému že je vedro. Třetí z toho vinil zemědělce. Čtvrtý vinil dieselové motory. Já jsem nadával jen manželce, že špatně nastavila klimatizaci. Manželka mně, že jsem jí údajně předtím na klimatizaci zakázal sahat, tak ji nemohla nijak nastavovat. Zkrátka důvod k nadávání si našel skoro každý.

Možná by ale bylo dobře, kdybychom se trochu zastavili. Z pohledu makroekonoma důvod nadávat není. Máme se jak čuňátka v žitě. Není pravda, že dobře už bylo. Dobře je právě teď. Tudíž do budoucna to už nemůže být lepší – tedy minimálně míněno v horizontu pár měsíců či kvartálů. Heslo „bude líp“ je nesmyslné.

Hospodářský cyklus spočívá v tom, že po růstu přichází pokles. Recese je součástí tržní ekonomiky a nedá se jí vyhnout. Anebo když se jí jednou vyhneme, napodruhé udeří dvakrát silnější. A my jsme teď právě na vrcholu. Přesněji řečeno – jsme už vlastně za vrcholem, ale to prozatím vidí jen firmy. Běžní lidé to ještě nestačili zaznamenat a mají dojem, že špici právě prožívají.

Ke konečnému řešení dojde dobytím Evropy, poučoval islámský duchovní v dánské mešitě

Maloobchod a rozpočet dobrý

Poslední týden přinesl zbrusu nová data, ze kterých to je jasně vidět. Poprvé tak s nimi můžeme hodnotit celé první pololetí roku 2018. A co data říkají?

Tak jako osmnáctky jsou posedlé selfíčky, politici a novináři jsou posedlí HDP. Na ten se můžeme dívat jako na součet spotřeby, vládních výdajů, investic a čistého exportu. A právě spotřebu domácností, první ze složek HDP, mohu aproximovat vývojem maloobchodních tržeb. Když do maloobchodu nezapočtu prodej aut, protože to je dost nezvyklé zboží, zjistím, že maloobchodní tržby rostly v prvním pololetí letošního roku meziročně ve stálých cenách o 5 procent. To je moc pěkný výsledek. Ukazuje nám, že domácnosti mají peníze, věří, že bude lépe, nebojí se zadlužit a utrácejí víc než obvykle. První složka HDP se tedy činí.

Když se podívám na státní rozpočet, druhou složku HDP, vidím, že výdaje státu za prvních sedm měsíců činily 712 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 9,9 procenta. Stát přitom letos plánuje utrácet ještě víc, protože počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 50 miliard korun. Další složka HDP se tedy také činí neboli i díky vládním výdajům ekonomika roste.

(Kupodivu ratingovým agenturám deficit rozpočtu nevadí. Agentura Fitch Ratings dokonce minulý pátek zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti ČR ze stupně A+ na AA-. Vidí totiž, že státní dluhopisy se dobře prodávají a ekonomika nemá problémy vybírat daně, jelikož příjmy státního rozpočtu od začátku roku vzrostly o 8,4 procenta. Tak si může dovolit rating zvýšit veřejnému dluhu navzdory.)

Jak volit na voličský průkaz: Kde a jak o něj požádat a kde s ním letos můžete jít k …

Horší čísla

Další složkou HDP je čistý export. V lednu až červnu 2018 dosáhl přebytek obchodní bilance 98,5 miliardy. Pořád pěkné číslo. Jenomže už to představovalo meziroční pokles o 14,8 miliardy Kč. Od začátku roku se tak vývoz meziročně snížil o 0,1 procenta, zatímco dovoz vzrostl o 0,8 procenta. Takže tu najednou máme první slabší číslo. To, že vývoz z ČR klesá, signalizuje slabší zahraniční poptávku. To, že dovoz do ČR roste, ukazuje naopak solidní domácí poptávku. Vlastností domácí poptávky je přitom to, že s určitým zpožděním následuje poptávku zahraniční. Zahraniční vlivy se k nám tedy za pár měsíců také dostanou.

Jak to všechno dohromady číst? Tak, že tahounem domácí ekonomiky už není a nebude export, ale domácí spotřeba. Ekonomika sice pořád ještě roste slušným tempem, ale už zpomaluje svůj růst. Koneckonců podle zpřesněného odhadu ČSÚ skutečně hrubý domácí produkt meziročně vzrostl v 1. čtvrtletí „jen“ o 4,4 % neboli ekonomika zpomaluje už třetí kvartál v řadě. Ve třetím kvartále 2017 ještě ekonomika rostla o 5,1 %. Zkrátka to nejlepší už má ekonomika z pohledu růstu za sebou.

Velmi dobře to je vidět na trhu práce. Zatímco v lednu ještě činila nezaměstnanost 3,9 %, v červnu už poklesla na pouhých 2,9 %. Se stávající metodikou výpočtu nebyla nikdy nižší! Jenomže s počátkem prázdnin už zase vyskočila nezaměstnanost na 3,1 %.

Proč tu nemáme Spojené státy evropské? Tady je 10 zásadních rozdílů mezi USA a EU

Víc volných míst než nezaměstnaných

Znamená to tedy snad, že se situace na trhu práce zhoršila? Nikoli. Počet volných pracovních míst dokonce ještě vzrostl na 310 tisíc, takže nikdy nebylo v ekonomice volných míst víc. (Jenom pro představu: v červenci 2015 jich bylo jen 98 tisíc.) Nicméně lidí nepřibylo. Máme proto nyní o 80 tisíc volných pracovních míst víc než nezaměstnaných. Každý může „nějak“ pracovat. Na jedno volné pracovní místo připadá jen 0,7 uchazeče. (Pro představu: před třemi lety to bylo 4,7 uchazeče a před sedmi lety 12,7. Tehdy si ještě zaměstnavatelé mohli vybírat. Dnes musí brát každého nebo investovat do technologie bez zaměstnanců.)

Jak je tedy možné, že roste nezaměstnanost, když práce je? Když řeknu, že někteří lidé z blahobytu už nevědí co roupama, vymýšlí si často po zaměstnavatelích nesmyslné požadavky a mnozí raději zůstanou doma, než by šli do práce, ukamenujete mě. Jenže data přesně tomu nasvědčují.

Zajímavé je také podívat se na nezaměstnané podle pohlaví. Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 3,4 %, zatímco podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 2,7 %. Ženy si tedy pravděpodobně užívají s dětmi prázdniny. Některé si to mohou dovolit kvůli velmi pěkným příjmům svých partnerů. Jinak si to vysvětlit neumím.

Senátní volby v kostce: Všechny podstatné informace pro druhé kolo na jednom místě

Problém? ČNB a školství

Rozjetý trh práce však nemá jen pozitiva. Na nízké nezaměstnanosti je vadou na kráse to, že trh práce nestojí o vzdělané lidi. U čerstvých maturantů tedy může nastat situace, že sice nejsou líní, chtějí pracovat, ale pro jejich kvalifikaci je prostě málo nových pracovních míst. Papírově tedy může „nějak“ pracovat každý, kdo chce, jenomže pan profesor asi nepůjde dobrovolně prodávat do Lidlu, takže praxe se může od teorie lišit.

Konkrétně měli zaměstnavatelé v červenci největší zájem o stavební dělníky, pomocníky ve výrobě a v kuchyni, uklízeče a řidiče. O maturanty velký zájem nebyl. Zkrátka jsme levnou ekonomikou, která se změnila na montovnu. Jsou tu potřeba levné ruce, nikoli drahá hlava. A lví podíl na tom mají dlouhé intervence ČNB, protože naučily podniky konkurovat nízkou cenou, nikou drahou kvalitou.

Naše školství na tuhle změnu struktury ekonomiky nijak nezareagovalo. Ostatně rekvalifikace maturantů na "nematuranty" asi není zrovna to, co dlouhodobě potřebujeme. Spíš to ukazuje, že tlačit za každou cenu manuálně šikovné děti do škol se nevyplácí. Jasně se vracíme k rčení, že řemeslo má zlaté dno.

Ekonom Vladimír Pikora: Václav Klaus for President?
VLADIMÍR PIKORA 26. července 2018 • 13:47

Ekonom Vladimír Pikora: Václav Klaus for President?

Už jsme za zenitem

Takže máme málo lidí. A tento nedostatek zaměstnanců bude ekonomiku brzdit. Už ji brzdí. I to je z čísel vidět. Průmyslová výroba ve druhém čtvrtletí 2018 rostla meziročně o 3,4 %. Aby si průmysl vůbec udržel zaměstnance, musel zvýšit meziročně mzdy v průměru o 8,4 %. Tržby mu ale narostly jen o 2,2 %. To je dlouhodobě neudržitelný trend. A taky že ano: Průměrný meziroční růst průmyslu činil v letošním prvním pololetí 2,8 %, zatímco o rok dřív to bylo 6,3 %. Průmysl tedy ztrácí dech. Narazil na nedostatek lidí i na nedostatek zahraniční poptávky po svých produktech. Teď už může jen zpomalit.

A aby toho nebylo málo, tak za brzdu táhne i centrální banka. Ta už rok zvyšuje své úrokové sazby, aby tím zabrzdila inflaci, a stále to je málo. Podle čerstvě zveřejněných dat totiž spotřebitelské ceny rostou meziročně o 2,3 %, ačkoliv centrální banka si jako svůj cíl vytkla 2 %. Centrální banka proto logicky varuje, že zvýší úrokové sazby ještě víc, aby to víc inflaci krotilo.

No a samotnou kapitolou jsou dál přepálené ceny nemovitostí a zadlužení domácností.

Zkrátka je tak dobře, že už nemůže být lépe. Už jsme za zenitem.

Postavy Hry o trůny, jak jste je ještě neviděli. Herci nafotili psychedelickou minisérii
Vladimír Pikora: Vojna bude zase povinná. Jakou Evropu bychom měli bránit?

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,770
22,770
28,670
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější