Poté, co musel propustit ministryni spravedlnosti, jejíž podvody s diplomovými pracemi byly už neobhajitelné, prokázal premiér Babiš svou příslovečnou duchapřítomnost. Požádá, nebo už požádal, prezidenta republiky, aby ministrem spravedlnosti v nové vládě jmenoval (asi dočasně) přímo jeho. Tím se kruh uzavírá a věci se zjednodušují.
Trestně stíhaný premiér bude současně též ministrem spravedlnosti a zbývá už jen to poslední: aby převzal také funkci soudce ve své vlastní věci. Česká republika je bláznivost a sprostota nejvyšší kategorie. Občané by měli začít vládu ignorovat – nejde totiž o vládu, nýbrž o premiérovu nestoudnost první kategorie.
Poslední nadějí je, že poslanecká sněmovna takovou vládu odmítne a dá důrazně najevo i prezidentovi, že je třeba brát jmenování vlád vážně. Ne-li, zbývá jediné: občanský odpor, na nějž mají občané v každé demokratické zemi právo v případě, že s sesype všechno ostatní.
Babiš má právo na spravedlivý proces, ale nemá a nesmí mít právo na to, aby v té kauze hrál roli ministra spravedlnosti. K takové nestoudnosti nezbývá než jako Francouzi zvolat, do zbraně, občané, do zbraně! Jsem moc zvědav, co českou politiku a potažmo i občanskou veřejnost napadne.
