Pálení čarodějnic je dost nesmyslný zvyk. Je to cynická vzpomínka na časy, kdy církev čarodějnice skutečně upalovala. Byly jich statisíce, poslední před dvěma stoletími čili nedávno. Oslavovat to dnes velkými ohni a masovým opilstvím je podivné. To budeme za sto let jednou ročně oslavovat likvidační tábor Auschwitz? Bylo tam také masové pálení lidí, skončilo před sedmdesáti lety.
Skořápka „demokracie“ a „civilizace“ je i v Evropě velmi tenká, lehce praskne. Evropa tu skořápku nemá dlouho, není ještě zvyklá. Epocha upalování lidí byla tisíckrát delší.
Myslím ale, že ti ohněstrůjci a chlastometi si na upalování lidí u ohňů vůbec nevzpomněli, i když i dnes sem tam někdo u „pálení čarodějnic“ uhoří. Nejde ovšem o upalování ideologické či náboženské, nýbrž o neštěstí v opilosti, což je oproti starým časům určité zlepšení. I upálených je méně.
Divím se také, proč EU slavnosti čarodějnic ještě nezakázala. Přitom je to přesně její téma: ohně jsou pochybné ekologicky i z hlediska žen. Upalovat čarodějnice a neupalovat čaroděje je nevyvážené. Narušuje to symetrii práv. Rozsah ekologických škod je patrný i z vesmíru, jak ukázaly snímky z družice. I škody na ženách jsou obrovské. Ani příměr čarodějnice není vhodný. Hodil by se vhodnější a „odřenější“ název „chemická laborantka“.
Zdá se, že i zde má EU ještě plno práce, která by se ani v době odchodů z EU neměla odkládat. Příští rok – bez ohně! A kdo ho holt musí mít, mohl by upalovat Brity obou pohlaví, zvané Brexity.
