Co se ještě musí stát, aby většina amerických médií (přidávají se k nim i některá česká) přestala lhát a uznala, že Donald J. Trump je právoplatně zvolený prezident? A co všechno musí udělat samotný Trump, aby se neukojení příznivci Hillary Clintonové nechovali tak ostudně, jak se chovají?
Poslední bezprecedentní a zoufalý pokus amerických kverulantů zkrachoval definitivně včera. Přes nesmyslné předpovědi, které byly světu za pomoci falešných zpráv předkládány několik týdnů, Sbor volitelů (to je 538 lidí v USA, kteří po právní stránce ukončují volební proces a potvrzují svými hlasy prezidenta ve funkci) Trumpa v pondělí jednoznačně zvolil.
Žádná rebelie v republikánském táboře se nekonala. Ani náznak odporu. Jen se o tom hloupě za vydatné podpory médií spekulovalo. Zde jsou tvrdá čísla, která vypovídají o něčem naprosto, ale naprosto jiném, než se nám někdo snaží namluvit.
Sbor volitelů je složen z 538 lidí. V listopadových volbách získal Donald Trump celkem 306 těchto volitelů a Hillary Clintonová 232. K potvrzení ve funkci prezidenta bylo tedy včera potřeba 270 hlasů. Výsledek? Pro Trumpa hlasovalo 304 volitelů a pro Clintonovou 227. Takže republikána „zradili“ pouze dva lidé a demokratku pět.
Nespokojení američtí demokraté, kteří o všem tvrdí, že pravdu mají pouze oni, rozjeli za pomoci médií před časem kampaň, podle níž měla část republikánských volitelů Trumpa opustit a volba se měla změnit v drama. Lhali o tom od začátku až do konce, protože ani náznaky toho se nikde neobjevovaly. Přání bylo otcem myšlenky.
Pro Trumpa nehlasovali pouze dva republikánští volitelé z Texasu. Jeden vybral místo něj guvernéra Ohia Johna Kasicha a druhý jiného známého republikána, Rona Paula. Nikdo neodešel ke Clintonové, to by je ani nenapadlo.
Samotný John Kasich, předtím velmi hlasitý a nesmlouvavý kritik Trumpa, pak řekl, že „je čas, stát za novým prezidentem“ a vzletně dodal: „Chceme jednotu, chceme lásku.“
Demokraté operují s tím, že Clintonová sice získala méně volitelů, ale na přímé hlasy vyhrála, takže by prezidentkou měla být ona. Vyhrála, ovšem volební systém je jiný a nikdo z demokratů ho před volbami měnit nechtěl. Až teď. Přitom se nestalo poprvé, že prezidentem se stal někdo, kdo dostal v samotných volbách méně přímých hlasů. Byl to také George W. Bush v roce 2000 nebo Benjamin Harrison v roce 1888.
Zatímco většina amerických médií a demokratů pořád vymýšlejí, jak Trumpa zničit a neuznávají legální výsledek voleb, tak prezident společně s viceprezidentem Mikem Pencem objíždějí zemi a na velkých shromážděních děkují svým voličům a novým příznivcům. Dokonce i média, která Trumpa vytrvale kritizují, musela nakonec uznat, že se novému týmu opět postupně daří alespoň trochu sjednocovat rozdělenou zemi. A že do vlády míří zajímavé a vlivné osobnosti.
Vzpouru proti novému prezidentovi se nedaří v Americe vyvolat. Že ty pokusy ale nikdy neustanou, je jasné. Nejlepší odpověď může svým vládnutím nabídnout samotný Donald J. Trump. Je proto dobré si počkat. Třeba to bude příjemné překvapení.
