Už víme, kolik bude stát Putinův nebo Gorbačovův pohřeb | Reflex.cz
nahoru

Už víme, kolik bude stát Putinův nebo Gorbačovův pohřeb

Jan Jandourek8. října 2016 • 09:50
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin
• foto: 
reuters

Je dobré být připraven na vše. Ruské ministerstvo obrany vypočítalo, kolik by byly odhadované nákladů na uspořádání vojenských pohřbů prezidentů, premiérů a členů vlády na státním hřbitově v Moskevské oblasti.

Podle návrhu zákona by podle sdělení Ministerstva obrany mohlo stát uložení urny pro prezidenty SSSR a Ruské federace okolo 592 tisíc rublů (přibližně 9 498 dolarů). Pro přesnost je třeba dodat, že SSSR měl jen jednoho prezidenta, kterým byl Michail Gorbačov. Rusko má současného prezidenta Putina a bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, který se s ním na jedno volební období prohodil. Instalace prezidentského náhrobku by činila až 3 927 000 rublů (tedy 63 065 dolarů).

Částku mezi 369 000 až 483 000 rublů (přibližně mezi 5 923 a 7 757 dolarů) by stálo pohřbít bývalé i současné hlavy vlád, ministry, předsedy Státní dumy a Rady federace a vojenských činitelů. Náhrobky by přišly na 3 575 000 rublů (přibližně 57 394 dolarů).

Ministerstvo obrany ohledně jiných politicky významných osobností předpokládá výdaje mezi 322 000 až 436 000 rublů (přibližně 5 174 až 7 000 dolarů) za jejich pohřby a až 2 197 000 rublů (přibližně 35 309 dolarů) na jejich náhrobky.

Putin se nejspíš bojí o moc a chce založit mocenské superministerstvo

Když se to vezme kolem a kolem, není to zase tolik peněz. Jde samozřejmě nejspíš o základní rozpočet na uložení a náhrobek, státní pohřeb se vší slávou by byl nesporně kvůli složité organizaci mnohem nákladnější.

S ohledem na ruskou a sovětskou historii se samozřejmě nabízejí různé tradiční metody, jak by šel celý proces odchodu těla drahého zesnulého papaláše ještě poněkud zjednodušit a zlevnit. Jednou z možností je vyhnat činovníka po svržení do ciziny, aby zesnul a tam a někdo si s jeho mrtvolou poradil na vlastní náklady. To se podařilo třeba se Lvem Trockým, kterého nechal Stalin zavraždit v Mexiku.

Svržený předseda prozatímní vlády Kerenskij zemřel v Americe v New Yorku až v roce 1970 jako skoro devadesátiletý, takže přežil Lenina, Trockého i Stalina. Problém nastal, když mu místní ruská pravoslavná nechtěla uspořádat pohřeb kvůli jeho spojení s francouzskou zednářskou lóží a také proto, že mu mnozí lidé přičítali vinu za vítězství bolševické revoluce. Pohřeb mu nedopřála ani srbská pravoslavná církev a tak byl převezen do Londýna, kde ho pohřbili na hřbitově, kde jsou pohřbíváni i lidé bez vyznání, v Putney Vale. Snad by ho potěšilo, že tam leží také mistr světa formule 1 James Hunt a objevitel Tutanchamonovy hrobky Howard Carter.

Nikita Chruščov přežil Kerenského jen o rok, ale státního pohřbu se nedočkal. Jeho úmrtí věnovaly sovětské noviny jednu větu, ale mlčelo se o něm až do pohřbu. Ten probíhal za asistence vojáků, kteří obklopili hřbitov. Aspoň se nedá říci, že neměl padlý vůdce žádné vojenské pocty, i když takhle si to za života asi nepředstavoval. Pohřben byl na Novoděvičím hřbitově v Moskvě. Schopnost kremelských vládců vypořádat se s památkou vůdců bývalých má k decentnosti daleko.
Herec Depardieu opět řádil: „Francie je země hlupáků, kteří vyrábí pro turisty…

Při pohřbech generálních tajemníků Brežněva, Andropova a Černěnka si zato sovětští občané mohli všechno užít v plné parádě krátce za sebou, takže se všechno dohnalo. Soudruzi ovšem zemřeli počestně, aniž nějak zradili lid a socialismus nějakým revizionismem. Boris Jelcin sice zlikvidoval Sovětský svaz, ale předal moc Vladimiru Putinovi, takže poslední rozloučení s ním bylo hladké. Byl v roce 2007 po 113 letech první hlavou státu, která měla zase církevní pohřeb.

V každém případě se zdá, že se současní obyvatelé Kremlu nechystají tento svět v dohledné době opustit a činí všechna možná opatření, aby rubly za jejich uložení k věčnému spánku nebylo nutno hned tak utratit.
Letošní alternativní Nobelovy ceny dostanou kritici Putina a Erdoğana
Ruské volby drtivě vyhrála vládní strana Jednotné Rusko blízká Putinovi



Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,740
23,080
29,240
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější