Aktivisté z Ruska, Turecka, Egypta a Sýrie dostanou letos takzvané „alternativní Nobelovy ceny“, které se oficiálně jmenují Cena za správný život a je každý rok udělována za práci v boji s chudobou, prosazováním lidských práv a ochrany životního prostředí. Když čteme jména letošních laureátů, která byla oznámena ve čtvrtek, ceny poputují do správných rukou.
Nositelkou ceny se stane například ruská profesorka matematiky Světlana Gannuškinová, která v 80. letech minulého století během války o Národní Karabach (spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem není dodnes vyřešen) zajišťovala podporu pro uprchlíky z této oblasti. Je také spoluzakladatelkou známého ruského centra Memorial, které sleduje dodržování lidských práv v zemi. Ruské ministerstvo spravedlnosti v listopadu 2015 obvinilo tuto organizaci z údajného „rozvracení ústavního zřízení“. Gannuškinová založila v Moskvě i centrum, kde dobrovolníci učí jazyky a matematiku děti uprchlíků z oblastí Ruské federace. Profesorka je také kritičkou prezidenta Putina a prokremelská média ji označují za „nepřítele lidu“. To znamená, že ocení pro paní Gannuškinovou je ve zcela správných rukou.
Dalším laureátem jsou nezávislé turecké noviny Cumhuriyet, které prosazují sekularismus v zemi, kde stále více sílí islám. Deník je už léta terčem kritiky i napadání ze strany tureckého prezidenta Erdoğana. Dokonce došlo k fyzickým útokům na redaktory i jejich věznění.
Oceněnou bude i prominentní egyptská feministka a obhájkyně lidských práv Mozn Hassanová. Ta již léta vystupuje proti totalitním vládám v Egyptě a obhajuje práva žen. Byla kromě jiného obviněna z toho, že přijímá peníze pro své organizace z ciziny a „narušuje tím národní bezpečnost“ (jak podobné Rusku a Turecku). V červnu egyptské úřady zakázaly vycestovat Hasasanové na návštěvu Libanonu.
Posledním laureátem je organizace Syrská civilní obrana, známá v této válečné zemi i jako Bílé přilby. Má 3000 dobrovolníků a pomohla zatím zhruba 60 tisícům lidí v době občanské války v Sýrii. Rusko a režim diktátora Bašára Asada ale společně tvrdí, že Bílé přilby pomáhají pouze některým stranám konfliktu.
Alternativní Nobelovu cenu založil německo-švédský filantrop a aktivista Jakob von Uexküll v roce 1980 s myšlenkou, že zaměření klasických Nobelových cen je příliš omezené a diskriminující osoby z nezápadních zemí.
Původně byla cena nedotovaná, dnes se čtyři laureáti podělí o částku tři miliony švédských korun, tedy kolem 349 tisíc dolarů.
Ceny budou předány ve Stockholmu 28. listopadu letošního roku.
