Nejen pokus o převrat v Turecku ukázal těžkou krizi západní demokracie: Pokud chceme někde prosazovat náš aktuální koncept demokracie, máme vysokou pravděpodobnost, že se dostaneme do střetu s vůlí lidu.
V poslední době - naposledy při puči v Turecku - se ukázalo, že lid není demokrat. K čemu tam vlastně došlo? Demokraticky zvolený prezident Erdogan kormidluje zemi směrem k politickému islámu a stírá sekulární charakter Turecka. Tedy v našich očích popírá demokracii. Pokusili se jej svrhnout pučisté, kteří jsou sice vojáci a popřeli pučem vůli lidu, volby, ale zato by se jejich vláda mnohem více líbila západním demokraciím, protože by Turecko zase odislámovala. Takže by tato nedemokraticky se ke korytu dostavší síla našemu konceptu demokracie vlastně prospěla. Turecký lid se však postavil za Erdogana a pučisté jsou za mřížemi. Takže demokratickým rozhodnutím, rozhodnutím lidu, je nedemokratický, leč demokraticky zvolený prezident opět u koryta. Následovat samozřejmě bude z jeho strany další omezení demokracie, které ovšem demokratické je, neboť Erdogana nyní nově zvolil a posvětil lid. Pro naše sluníčkáře fakt zapeklitá situace.
A velmi podobné je tomu i s Brexitem. Zatímco intelektuální a politické elity Británie jednoznačně kvůli demokracii - větší svobodě pohybu osob, zboží i kapitálu - chtěli v EU zůstat, lid je demokraticky vyfakoval a zvolil odchod. Elity - poražený tábor - okamžitě začaly zpochybňovat výsledky britského referenda a chtěli referendum opravné. Tito demokraté prostě neunesli, že lid rozhodl jinak než podle jejich představ, a okamžitě se pokusil projevenou vůli lidu - v demokracii to nejsvětější - zpochybnit.
Ano, lid často demokraticky rozhoduje ve prospěch nedemokratů. Viz přímá volba prezidenta Zemana, anebo úspěch Ortelu v lidové hudební soutěži. To ale neznamená, že v demokracii není jeho vůle nejvyšším zákonem. I když se takzvaným elitním demokratům (rozuměj sluníčkářským intelektuálům) rozhodnutí lidu nelíbí, měli by ho respektovat. Protože jeho popíráním - jaké vidíme jak kolem Brexitu, tak kolem tureckého nevydařeného puče - popírají samu podstatu demokracie. Slůvko demos totiž neznamená „samozvanou intelektuální elitu“, ale „lid“.
