Britští politici se při otázkách na budoucí vztah Velké Británie a Evropské unie často ohlížejí k příkladu Norska. Jenže i z něj si berou jen to, co se jim hodí. Cenu za volný přístup na evropský společný trh zatím nejsou ochotní zaplatit.
Sice jste si odhlasovali vystoupení z Evropské unie, ale vlastně se není čeho bát. Velká Británie bude bez bariér dál obchodovat s kontinentem, jen se udělá pár kosmetických změn v pravidlech pro imigraci a pohyb pracovníků. Tak by se dala shrnout pár dní po referendu vize britských politiků, jak bude vypadat budoucí vztah ostrovního státu s Evropskou unií.
Možný nástupce Davida Camerona a jeden z lídrů kampaně za vystoupení z EU, Boris Johnson, ve sloupku v The Telegraph napsal, že Británie zůstane součástí společného trhu, jen se nebude muset řídit unijními pravidly.
JAKÉ DALŠÍ MOŽNOSTI PŘIPADAJÍ V ÚVAHU? CELOU ANALÝZU SI PŘEČTĚTE ZDE
Výroky předních unijních a evropských politiků však britské představy odkazují do říše snivé romatiky. Unie navíc bude mít ve vyjednávání dost pák na to, jak Brity vrátit na zem. „Velká Británie si bude chtít udržet roli finančního centra Evropy. K tomu bude potřebovat zachovat takzvaný evropský pas pro své banky, aby mohly poskytovat služby i na kontinentu. Za to může unie klidně požadovat volný přístup na britský pracovní trh,“ uvádí jeden z příkladů Josef Bič, který se specializuje na evropskou politiku na Vysoké škole ekonomické.
Norský model rozhodně není tím, za co jej brexitáři vydávají. Posměšně se mu přezdívá faxová demokracie. Norský parlament přijímá zákony, jejichž znění dostane faxem z Bruselu, aniž se norští politici na jejich tvorbě podílejí. Zatím se tímto mechanismem měnily norské zákony více než šesttisíckrát. Samozřejmě je realita trochu složitější, i tak ale norská Erna Solbergová před referendem do Británie vzkázala, že by se Britům norský model asi moc nezamlouval.
Norsko spolu s dalšími členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) v roce 1994 vytvořilo s EU Evropský hospodářský prostor. Výměnou za volný obchod s unií se zavázalo, že bude ctít čtyři základní svobody vnitřního trhu – volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Včetně toho, že bude přejímat všechny nové unijní předpisy, jež se vnitřního trhu týkají.
JAKÉ DALŠÍ MOŽNOSTI PŘIPADAJÍ V ÚVAHU? CELOU ANALÝZU SI PŘEČTĚTE ZDE
