Jsme pořád malé děti toužící po tatínkovi, co nás chrání před zlým světem a jeho nástrahami. A když si něco rozhodneme blbě, začínáme volat na pomoc institucionalizované tatínky - úřední autority - aby nás chránili přes sebou samým. Prostě - postkomunistická potřeba paternalismu.
Jádro skandálu je vemi prosté. Fastfoodový řetězec začal nabízet přes internet své produkty, a k nim nabízel rozvoz zdarma. Pak si ale zákazníci všimli, že ceny jídel v eshopu (odkud se rozváželo zdarma) jsou vyšší než ceny jídel na pultech KFC. A vypukl skandál až dojemný - po víc jak čtvrt století kapitalismu. Lid začal masivně volat po regulaci, po tom, aby něco takového stát zakázal, pokutoval, potrestal a zašlapal do země. Jenom namátkou pár novinových titulků: „Podivný plán KFC: Rozvoz zdarma nebude, Zdarma v podání KFC. A k tomu se hledá mluvčí, KFC – proklatě drahý rozvoz zdarma, aneb jak opravdu nepropagovat, KFC se omlouvá za "falešný" rozvoz zdarma.“
Lid si zjevně nevšiml, že obchodníci tady nejsou od toho, aby něco rozdávali zdarma, ale proto, aby vytvářeli zisk. Takže všechno, co od kteréhokoliv obchodníka dostanete „zdarma“, je ve skutečnosti zaplaceno v celkové ceně zboží a zdarma to není, samozřejmě si to platíte taky. Obchodník je od toho, aby vydělával, rozdávají církve. I „poštovné zdarma při objednávce nad limit“ není bonus zdarma, ale bonus za to, že obchodníkovi necháváte v absolutních hodnotách větší částku - a tak se mu pořád vyplatí vám poslat balík poštou a zaplatit poštovné jako odměnu za to, že jste mu nechali ranec.
Mám s tím řadu zkušeností - nechávám si takhle posílat tabák, abych měl doma hodně, a při mé spotřebě neplatím poštovné nikdy. Přesto si nemyslím, že ho mám zadarmo. Jak ale ukázala causa KFC, tuto ekonomickou zákonitost lid nechápe, a ihned volá po zásahu Moci.
Ve středu se k cause vyjádřila Česká obchodní inspekce, a mě spadl kámen ze srdce: Nenašli na chování fastfoodu nic špatného. A je to dobře, protože KFC skutečně nic špatného neprovedlo. Na Internetu uváděli jasné ceny, zákazník si za ně mohl (ale nemusel) nakoupit, a pokud tak učinil, řetězec mu to jídlo dovezl bez příplatku, zdarma. S tím, že si samozřejmě cenu rozvozu nechal zaplatit ve zvýšené ceně zboží při prodeji přes síť.
Pokud ovšem někomu přišly ceny na internetu vysoké a radši si do KFC skočil osobně, mohl samozřejmě nakoupit za nižší ceny, protože se ho „rozvoz zdarma“ netýkal. Firma ten rozvoz zdarma nemusela promítnout do ceny na pultě prodaného sendviče. Elementární, milý Watsone. Přesto se alespoň na pár dnů KFC stalo rovnítkem pro hyenismus a celý Facebook nebyl o ničem jiném.
Kdyby Inspekce zareagovala opačně a vyhověla pobouřeným stěžovatelům, nastolila by tím jedna plnohodnotný socialismus - „musíme myslet za tebe, soudruhu“, a za druhé by tím de facto nastolila státní regulaci cen sendvičů, což je v tržní ekonomice fakt kravina. Takže - na rozdíl od typického uživatele Facebooku - Inspekce netrpí socialistickými bludy a o státní paternalismus nestojí. Obchod za předem známé ceny a kvalitu je vždy otázkou dohody prodávajícího a kupujícího, a stát by do ní vůbec neměl zasahovat.
