V panice po každém teroristickém útoku se hledají rychle řešení, která by uspokojila lid. Třeba vice policistů a pistoli pro každého občana. To je přesně to, co k ničemu nepovede. Tenhle boj vyhrají jen tajné služby.
Výbuchy a krev jsou hnusná věc a budí hněv a otázky, co dělat. Pak dostáváme i řadu špatných odpovědí, byť dobře míněných.
Matyáš Zrno píše na Neviditelném psu: "...bezpečnostní složky jsou dnes výrazně menší. Česká republika má například na celou zemi k dispozici v každou jednotlivou chvíli čtyři sta policistů schopných okamžitého nasazení mimo svoje pracoviště a podobné množství vojáků. Vzhledem k množství strategických cílů a možnosti hromadné paniky při větším množství útoků je jasné, že to je žalostně malé číslo. I proto je tolik důležitý aktualizovaný koncept záloh – aktivních záloh či zmobilizovatelných civilistů, kteří nemusí být vycvičeni k boji, ale jsou schopni hlídat sklady potravin, benzínové pumpy, nemocnice, mosty, rozvodné sítě atd."
Objevuje se tu představa, kterou asi bude sdílet hodně lidí, že když bude v ulicích a u důležitých míst hodně mužů a žen v uniformách, budeme bezpečnější. Není ale žádný důvod, proč bychom měli být. Budou snad i v hypermarketech a v každém kině v hledišti? A na Karlštejně? A na autobusovém nádraží na Florenci u každého autobusu? Tohle jsou pohádky pro děti. Samozřejmě nebudou. A i kdyby, když připustíme něco, co není technicky možné, tak se případný útočník stejně přesune jinam, třeba do jakéhokoli vozidla MHD na území republiky. Smiřme se s tím, že tohle je k ničemu.
Něco jiného je situace v Izraeli, kde je novou módou vrhat se na lidi na ulici s nožem. Tam může ozbrojený občan účinně zasáhnout a zachránit někomu život. Jen bychom u nás, kdyby na to došlo, chtěli mít trochu jistotu, že si zbraně jako první neopatří ne příliš bystří strejdové z různých "domobran", kteří uvidí krvežíznivého muslima za každým rohem.
To samé jako hojnost uniforem v ulicích je představa, že nás uchrání, když se lid ozbrojí. Matyáš Zrno tamtéž píše: "Snaha Evropské komise o odzbrojení obyvatelstva (zákaz držení poloautomatických zbraní) je v tomto ohledu v podstatě dýkou do zad obranyschopnosti státu, jak upozornilo i české ministerstvo vnitra."
Pokud má na mysli obranu před teroristy, tak je to také marná snaha. Lidi na bruselském letišti by nezachránilo ani to, kdyby měl samopal každý druhý. Nevedeme bitvu jako za války, kdy se bojuje o každý dům a každé patro. Proti ukryté bombě je to marné.
Smysl samozřejmě má chránit strategické body, ale jinak se musí investovat do tajných služeb, aby k atentátu nemohlo dojít. To nevypadá tak okázale, ale je to účinnější a ušetříme si trapné okamžiky, kdy se do boje proti terorismu zapojí složky, které třeba obsesivně měří povolenou rychlost na místech, kde to nemá význam. S městskou policí to nevyhrajeme. A o armádě si také můžeme myslet své. Jak kdysi dopadly čtyři obrněné transportéry, které kdysi s velkou slávou vyrazily bránit Svobodnou Evropu, je známo. Dva nedojely a z jednoho někdo na místě ukradl odrazky. Místo nich už máme pandury, ale dozvídáme se, že také mají problémy s funkčností. Bitevník L-159 je na Václaváku k ničemu.
Pokud může vláda něco udělat, tak je to dát lidem pocit, že se na jejich bezpečnost myslí. V atmosféře hysterie, kdy se někteří lidé pokouší dostat k politickým korytům tak, že se budou brodit cizí krví, to bude dost obtížné. Němci jsou v tomhle i díky Angele Merkelové o dost dál. S hysterií se ale bojuje těžko, zvlášť když je chtěná a cynicky kalkulovaná.
Více o útocích čtěte v podrubrice Teror v Bruselu. On-line zpravodajství pak přináší server Blesk.cz.
