Markéta Lukášková

Markéta Lukášková Zdroj: Nguyen Phuong Thao

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Markéto, je to volání neandrtálských genů

Laskavý čtenář jistě zaznamenal, že poslední text kolegyně Markéty Lukáškové, pojednávající o mé osobě, působí dojmem písemné žádosti o genetickou informaci. Podívejme se, co může být za tenzí naší mladé kolegyně skryto a jaké jsou motivace jejího psaní.

 

Lichotí mi samozřejmě, když se o mě tak intenzívně zajímá mladé děvče. Zvláště proto, že je mi přesně dvakrát tolik co Markétě. Jako psychologa mě ale samozřejmě zajímá, čím jsem si tento lichotivý zájem vysloužil. Když o věci přemýšlím, zjišťuji zjevné genetické důvody. Ale nejprve trochu historie ...

 

Na konci středního paleolitu, zhruba čtyřicet tisíc let dozadu, zahájil náš druh ̶ Homo sapiens sapiens  ̶  svou pouť z Předního východu do zbytku světa. Sapienti se ovšem nešířili do prázdného, neobydleného prostoru. Alespoň v Evropě naráželi na staré populace neandrtálců  ̶  Homo sapiens neanderthalensis.

 

Tyto populace byly v soutěži s nově přicházejícími sapienty méně úspěšné. Jak předpokládá moderní archeologie a paleontologie, sapienti neandrtálce nejen vytlačili vyšší efektivitou lovu, ale také neandrtálské populace aktivně vybíjeli. Předpokládá se, že  ̶  jak je u našeho druhu zvykem  ̶  člověk moudrý vybil samce neandrtálců a jejich samice si nechal na sex.

 

Křížení mezi různými poddruhy a druhy nebývá úspěšné, proto se předpokládá, že podobně jako u kříženců koně a osla nebyli kříženci sapientů a neandrtálců plodní. Zhruba s pravděpodobností 1:1000 tato zákonitost ale neplatí  ̶  jeden z tisíce kříženců plodný je. A touto cestou se do lidského genotypu dostaly i neandrtálské geny, které v posledních letech věda objevila.

 

Tyto geny jsou recesívní (málo se projevují), málo kvalitní a je potřeba jejich několikanásobné překrytí (větší podíl neandrtálských předků), aby se projevily v genotypu, aby byly na člověku vidět. Tímto mechanismem vznikají například zrzaví jedinci.

 

Při pohledu na Markétu Lukáškovou a barvu jejích vlasů je zjevné, že u ní neandrtálští předci převládají. Lidé s neandrtálskými geny jsou si samozřejmě na podvědomé úrovni vědomi, že jsou nositeli archaických znaků, a mají tedy nesmírné puzení zplodit potomstvo, na kterém neandrtálský původ nebude tak poznat jako na nich samých.

 

Proto samičky s převahou neandrtálských genů zákonitě vyhledávají samečky s výrazným zastoupením genů sapientních  ̶  genů člověka moudrého, ne pouhého neandrtálce.

 

Markéta ve mně snadno zjistila nositele genu moudrosti a u vědomí svého neandrtálského genotypu zoufale potřebuje zplodit potomky s někým, kdo je výrazně sapientní. Proto je její tlak na získání mých genetických informací tak silný a nepřekonatelný.

 

Takže mi nezbývá než opakovat svou nabídku z minulého článku: V pátek (což je za dva dny) po poradě jsem k dispozici. A do té doby to bez mého genetického materiálu Markéta snad vydrží.