Jan Šafránek seděl rok ve vězení, aniž něco udělal. Byl jako devatenáctiletý odsouzen za znásilnění, které nespáchal. Pohyboval se tehdy, v roce 1992, kolem místa činu. Kdosi tam dívku donutil výhružkami k orálnímu a análnímu styku. Pan Šafránek byl ve špatný čas na špatném místě.
Vyšetřovatelé ho pak údajně k přiznání donutili bitím. Svou výpověď sice odvolal, ale nebylo to nic platné. Opravdový pachatel byl nakonec dopaden až po čtrnácti letech v roce 2006. Jenže spravedlnost na sebe nechala dál čekat, protože panu Šafránkovi trvalo celé čtyři roky, než dosáhl obnovy procesu a zproštění obžaloby. Mezitím žil ve své obci osmnáct let se stigmatem sexuálního násilníka. Přitom to všechno bylo zbytečné.
Ukázalo se, že biologická expertýza, použitá ve spisu, nebyla pro vinu průkazná, ale nikdo si toho jaksi nevšiml. Selhalo několik stupňů kontroly. Skutečný pachatel mezitím běhal několik let na svobodě. To je druhý důsledek justičního omylu. Zavřeli nevinného, zničili mu život a pověst a nebezpečný jedinec byl volný.
Částka, kterou soud nyní přiznal a má zaplatit ministerstvo spravedlnosti, je za náklady na obhajobu a zničenou pověst. Nepravý viník už předtím dostal od ministerstva spravedlnosti 406 tisíc korun. Celkem nevinně odsouzený požadoval 35 milionů, o tom se ale ještě bude soudně rozhodovat.
V každém případě laika napadne několik věcí. Ta první, že o tom, kdo má nebo nemá zničený život, rozhoduje v této zemi náhoda. Místo slova náhoda dosaďte "packalové na odpovědných místech". Jak ještě můžeme věřit nějakým soudním výrokům, když kdykoli, jak se na něco zaměří pozornost veřejnosti, vypadá to divně? Jak to asi vypadá v případech, které se nikdy nedostanou do medií? Kdyby šlo o selhání jedné instance, budiž, ale tady zřejmě kikslo všechno a trvalo to moc dlouho. Příště se to může stát nám všem.
A dál. Kolik stojí pověst? To se vyčíslit nedá. Čistě psychologicky tolik, aby se člověk mohl odstěhovat z místa, kde mu ji nenávratně zničili ("a stejně na tom něco bude paní, on je takovej divnej") a vést jinde pár let normální život a být chvíli za vodou. To bude odhadem nějaký ten milion. Kdybych byl populista, řekl bych, že by se dal nastřádat z platů těch, co to zpackali. Jenže to nejspíš nejde. Takhle to tedy zatáhneme jako daňoví poplatníci všichni. Ale to se nedá nic dělat, platíme různé nesmysly, odškodnit nevinného má aspoň smysl.
Jen člověka napadne, jaký je to před soudy různý metr. Řidič, co počmáral plakáty papalášů, půjde na sto dní do vězení, i když škodu uhradil, zatímco ti, co někomu vážně poškodili život, si budou vesele působit dál. Pardon - škodit dál, jsem chtěl říct.
