Při vyslovení jména Reinhard Heydrich naskakuje mnoha Čechům husí kůže ještě sedmdesát let po jeho příchodu do Prahy.
Není se co divit. Zastupující říšský protektor osobně organizoval jeden z nejkrutějších útoků na český národ, a zejména jeho elitu. Heydrichovým programem bylo zrušit, zakázat, převychovat, poněmčit, popravit.
Následný atentát, při kterém zaútočili v Británii vycvičení parašutisté, považuju za jeden z nejstatečnějších činů našich dějin – navzdory brutální Hitlerově odplatě, teroru a vyhlazení Lidic a Ležáků.
Ve světle těchto událostí je rozhovor se synem Reinharda Heydricha, který najdete v tomto čísle, nepochybně kontroverzní. Možná vás napadá, jestli je vůbec správné poskytovat prostor člověku, jehož otec ohrožoval samotnou existenci národa a byl jedním z konstruktérů holokaustu.
Musím na rovinu přiznat, že jsem se letos na jaře trochu styděl, když vypukla aféra se zámkem v Panenských Břežanech, kde během války Heydrichova rodina bydlela. Prestižní britské nebo německé deníky referovaly o negativní reakci Čechů na úmysl Heidera Heydricha pomoci s rekonstrukcí zámku. Problémem bylo, že jste se nikde nedočetli, kdo to vůbec Heider Heydrich je, jak to vlastně se zámkem myslel, kde žije, co dělá, čím se zabývá, co si myslí, jak se vyrovnal s minulostí svého otce a jestli si dětství v Čechách vůbec pamatuje.
V tu chvíli bylo jasné, že naší ambicí musí být rozhovor s Heiderem Heydrichem.
V redakci se na mě nejdřív dívali trochu podezřívavě, jestli jsem opravdu při smyslech. Heider Heydrich totiž o protektorátu a svém otci do médií ještě nikdy nemluvil a všechny žádosti o vyjádření odmítal. Haně Benešové se s vydatnou pomocí badatele a publicisty Jaroslava Čvančary nakonec podařilo Heidera Heydricha přesvědčit.
Jsem si jistý, že ten rozhovor je v pořádku a musíme ho otisknout. Je pozoruhodné se dozvědět, jak viděla konec války, útěk a následnou denacifikaci druhá strana. Jaké to je žít s příjmením Heydrich. Dobře víme z minulosti, že úplně nejhorší je o věcech nemluvit. Problémy se mají otevírat a řešit, ne uklízet do ústraní.
Přečtěte si první rozhovor s Heiderem Heydrichem a udělejte si sami obrázek o tom, jak se s minulostí vyrovnal. Nám, Čechům, to třeba trochu pomůže vyrovnat se s tou vlastní.
