Srkání z kokosu a pávi na vládě: Státní politika se stala kabaretem pro sociální sítě
Hledě na záznam ze zasedání vlády Andreje Babiše ve Strakově akademii, odkudsi shůry uslyšel jsem hromový hlas a nad hlavami přítomných členů uviděl zlatou záři: Ó, jak vznešený pohled! Naše vláda, vedena moudrostí, prozíravostí a neochvějnou oddaností lidu i géniem vůdce, usedla za stůl, aby s nejvyšší vážností a odpovědností pracovala na plnění volebního programu, listiny slibů, jež provedou národ úskalími nebezpečí do zítřků, kde bude líp. Každé slovo zde přítomných mužů i žen je erupcí myšlenek, každý bod programu je prodchnut hlubokou péčí o občana, každý návrh směřuje k tomu, aby život našich lidí byl zítra lepším, důstojnějším a šťastnějším než včera.
Je uklidňující žít v jistotě, že ve chvíli, kdy lid řeší denní malichernosti, jakými jsou vysoké ceny energií, pohonných hmot a zboží, nedostatek bytů i léků či stagnaci důchodů, ONI hledají cesty, jak poslaneckými návrhy zvýšit počet souloží na hlavu i hemživost spermií s cílem zvýšit porodnost. Zde se rodí vize i historická rozhodnutí! Ve Strakově akademii se kovou dějiny, zde je pokládán základ světlých zítřků, které nás čekají. Každý bod jednání je proto poměřován zájmy občanů, podroben hluboké úvaze, strategickému pohledu premiéra i hodnocení jeho komunikačního potenciálu. V tomto ovzduší se tak rodí rozhodnutí, která ocení nejen naši lidé, ale i jejich děti a děti jejich dětí, stejně jako řada tiskových mluvčích.
Neboť co je moudrá státní politika bez řádně formulovaného poselství na sociálních sítích? Je povzbuzující sledovat rozhodnost, s jakou vláda maká a naplňuje historické poslání. Zatímco lid čeká zářnou budoucnost, vláda již připravuje strategický rámec, harmonogram, tiskovou zprávu i „videjko“ z koupelny pro lepší komunikaci s voliči. Budoucnost není ponechána náhodě, je projednávána, připomínkována a snad bude včas i schválena. Pak se uvidí, co dál!
Vedeni nejlepšími z nás v čele s brilantním rétorem kráčíme od úspěchu k úspěchu, od strategie ke strategii a od jedné tiskové konference ke druhé. Vláda díky telefonnímu seznamu premiérových přátel z řad monarchů a státníků jde cestou politiky všech azimutů, kdy naší touze po přátelství není žádný světový směr příliš vzdálený a geopolitický obzor příliš široký. Nadále v duchu tradičních hodnot touhy po míru, spolupráci, porozumění a konstruktivním dialogu usilujeme o to, aby hranice států místo tanků přejížděly traktory, místo raket sílil export řepky olejné a místo vojenských aliancí byla zakládána zemědělská družstva.
Cílem naší touhy po míru je záměna zbrojních programů za programy zemědělských dotací agroholdingům, levná výroba drahých potravin, rekultivace krajiny po jejich hospodaření, záchrana ohrožených druhů živočichů např. budováním čapích hnízd a působivých fotografií ministryně na kombajnu. Řídit státy jako firmy, taková je cesta k trvalému míru, neboť tam, kde se dnes sklízí řepka, se zítra nebude střílet. Sklizeň dotací je nejvyšší formou mírové diplomacie… zněla apoteóza vlády rozumných…
…probudil jsem se a zvolna se rozhlížím. Hlas, o němž sním, když náhodou spím, byl přehlušen zvuky všedního dne a pod má víčka pronikla tsunami titulků a útržků informací reality:
…ruší se deváté třídy, říká ministr školství Plaga… Deváté třídy se rušit nebudou, je to nekoncepční nesmysl, tvrdí ministr školství Plaga…
Úlovek dne? Ministr školství! Naše bránice trhá vtip Borise Šťastného, ministra pro sport, prevenci a zdraví, sedícího na palubě jachty, když se z vln Jadranu vynoří hlava ministra školství Roberta Plagy...
Vláda zrušila příspěvek 20 milionů Kč na olympiády dětí a mládeže pro děti od 12 do 16 let, od roku 2003 nejdůležitější sportovní akce české mládeže. Dětská obezita i bídná tělesná zdatnost dětí budí obavy pořádajících hejtmanů, které zaslal v dopise Babišovi hejtman a předseda Asociace krajů Radim Holiš (ANO). Místo premiéra mu odpověděli Turkův poskok Igor Červený, tanečnice u tyče Zuzana Mrázová, zatímco ministr kotrmelců utrousil: „Hejtmani brblají na špatném místě, dle zákona to nejde.“
Jen co premiérovi po návratu od moře, kde sedě po krk ve vodě předstíral, že umí plavat, uschly trencle, uspořádal v Županovicích na Slapské přehradě tiskovku na téma, že je strašný sucho. Na otázku, kdy s tím vláda hodlá něco udělat, odpověděl se znalostí problematiky jasně: „Až naprší a uschne!“
„Představte si, co se stalo,“ jásal premiér Babiš, když jeden z pávů na Úřadě vlády vyvedl mladé údajně proto, že je s nástupem vlády ANO šťastný a ví, že bude líp. Poté, co takto pracovníkům Úřadu vlády jejich ptáky pochválil, vyzval k následování pávů i voliče ANO, zejména seniory, kteří přes zvýšení podpor mají v této činnosti poněkud slabší výsledky.
„Takovej důchod by chtěl mít každej,“ libuje si ve videu česká Angelina Jolie Alena Schillerová po pěti vteřinách hlasitého srkání čehosi z kokosu s brčkem, mlasknutí a orgasmickém vzdechu na střeše městské zástavby a pokračuje: „No, počkat! Díky lepšímu penzijku můžete. Čím dřív začnete spořit, tím větší příspěvek od státu získáte… a rozdíl? Klidně šest nul navíc,“ dodává závěrem.
Šest nul navíc? No, tak jistě! Šestkrát nula je kolik…?
Ještě není všemu konec, když se v mé paměti vynoří vydání předvolebních novin ANO „Lepší Česko“ za srpen/září 2025: „Jsme připraveni převzít odpovědnost od první minuty. Nechceme sto dnů na rozkoukání, nepotřebujeme se vymlouvat na předchůdce... Nebudeme se vymlouvat na Fialu ani na EU. Lidi si nevolí plačky a salonní žvanily. Chtějí kompetentní lídry, kteří se nebojí rozhodovat a případně přiznat chybu…“
Vrcholem přehlídky je až každotýdenní premiérova zpráva o stavu Unie, která je už bez ohledu na obsah rétorickým pokladem:
„No a já každou neděli vám přináším zprávy o tom, co jsem dělal celý týden… no, a co jsem dělal, byl jsem na dovolené… no ale jsem hlavně přemýšlel… přemýšlel jsem o hnutí ANO, ano. O hnutí ANO v těchto dobách neslyšíte vůbec nic hezkého. Teď se mi všichni posmívaj, jak neumím mluvit hihihehe… abyste viděli, co za námi je, ano. …kdybysme my nezačli a kdybych neřekl dva čtrnáct, že dálnice budou vždy peníze, tak sme není tam, kde sme… No a potom Stanjurovo letadlo narazilo minulý rok a chybělo třicetsedm miliard na dálnice a obchvaty… ale nechci strašně moc zdržovat… já se budu věnovat hlavně… bych mohl o těch našich kompetencích, které jsme měli jako obrana od roku dva čtrnáct do dvacet… kde jsme navýšili o sto procent…“ končí premiér vlády rozumných…
„Rozumní? Toto jsou rozumní?“ volá hromovým hlasem duch génia, vznášející se nad hlavami přítomných: „Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý debil nebo blbeček! Vždyť se podívejte, debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček. Akorát tamhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe.“
Pozn.: Závěr je lehkou parafrází vět, které ve Vyšetřování ztráty třídní knihy pronesl (1967) spoluautor hry Ladislav Smoljak (Divadlo Járy Cimrmana).
