Hrozí konec krizové linky. Babišova vláda porušuje své sliby a hází potřebné lidi přes palubu
Andrej Babiš vyhlásil jako jednu ze zásadních priorit podporu duševního zdraví. Vláda však svými kroky spíše hází klacky pod nohy těm, kteří dělají potřebnou práci za ní.
Není to tak dávno, co mi v rozhovoru pro Reflex vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) říkala, že domácí násilí není „sexy téma“. Bylo to jen několik dní předtím, než jí premiér spolu s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha rozsypali lidskoprávní agendu mezi ministerstva a její pozici tak výrazně oslabili. Malá měla pravdu, její šéfové si zřejmě opravdu vyhodnotili, že sexy témata leží jinde. Jak jinak si vysvětlit kroky, které vláda zatím v oblasti nejzranitelnějších lidí dělá?
Babiš je v tomto volebním období ohledně duševního zdraví akční. Tedy alespoň rétoricky. V praxi je to ale podle lidí z oboru jako na houpačce. Kabinet nejprve zřídil speciální Radu vlády pro duševní zdraví a schválil Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2026 až 2030. „Tato rada působila už za naší předchozí vlády a připravila celou reformu psychiatrické péče, kterou předchozí vláda bohužel zničila,“ prohlásil v lednu premiér. Ve svém podcastu Sorry jako dokonce prozradil, že chce agendu duševního zdraví řešit osobně.
Vzápětí se ale vydal do boje proti deep statu a neziskovkám. Ty přitom obzvlášť v oblasti duševního zdraví velmi často roli státu suplují. Typickým příkladem může být krizová linka, kam mohou lidé anonymně volat se svými problémy. A ta teď sama volá o pomoc. Organizace Cesta z krize provozuje jedinou celostátní nonstop krizovou linku pro dospělé. A tvrdí, že se brzy tisíce lidí v tísni nedovolají pomoci.
Vyhledat pomoc je legitimní
Organizace, která kromě Linky první psychické pomoci pro dospělé provozuje také Linku pro rodinu a školu (na čísle 116 000), je z drtivé většiny závislá na dotacích z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstva vnitra. Prvně jmenovaný resort jim však letos potřebnou částku na provoz nepřiznal. Rozpočet linky pro dospělé je přibližně devět milionů korun ročně, pro rodinu a školu šest milionů. Podle zástupců organizace jim chybí zhruba dva a půl milionu, což představuje náklady na přibližně dva měsíce fungování. Pokud se peníze nepodaří sehnat, hrozí reálné riziko, že budou muset služby drasticky omezit, nebo dokonce úplně ukončit.
Na důležitosti krizové linky se přitom shodnou takřka všichni. Podle stanoviska Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) z poloviny července stát její existencí vysílá důležitý signál společnosti. „Stát tím lidem říká, že dobré duševní zdraví je veřejným zájmem, pomoc je dostupná každému, člověk nemusí sdílet svojí identitu, aby dostal podporu a vyhledání pomoci je legitimní a bezpečné,“ píše ve stanovisku Jiří Horáček, ředitel NUDZ. Stejně tak vnímá ve stanovisku, které si Cesta z krize nechala zaslat, krizovou linku důležitou zmiňované ministerstvo vnitra.
Duševní zdraví se zhoršuje
Přesto zatím potřebné finance od resortu práce a sociálních věcí organizace nemá. Shání je alespoň prostřednictvím veřejné sbírky. O problému již v posledních týdnech vyšlo několik článků na zpravodajských webech, MPSV se však doposud nevyjádřilo, jestli potřebné peníze na interventy krizové linky dodá. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) mezitím stíhá utíkat před dotazy reportérů na střet zájmů své poradkyně a na tiskovce raději uráží mladou novinářku a vzkazuje jí, ať se stydí za to, kde pracuje. Možná, že i ona mladá novinářka by po odpovědích Juchelky sama ráda vyhledala odbornou pomoc…
Ale vážně. Proč je důležité, aby vláda duševní zdraví podporovala? Někomu se to stále může zdát banální, Češi ale mají podle dat stále více psychické problémy. Krizovou linku může dnes nebo zítra chtít využít vaše dcera, syn, manželka nebo partner. A vy to vůbec nemusíte vědět. Podle dubnového průzkumu agentury Ipsos a psychoterapeutické platformy Hedepy osm z deseti Čechů zažilo nebo zažívá psychické potíže, které je omezují a zasahují do jejich běžného fungování. Odbornou pomoc přitom vyhledá jen zhruba čtvrtina lidí, 40 procent Čechů své duševní zdraví řeší samo. Mezi nejčastější bariéry pro vyhledání pomoci patří právě obava z reakce okolí a stud. Novým dostupným a levnějším nástrojem pro téma duševního zdraví se tak stává umělá inteligence, podle průzkumu ji využila bezmála čtvrtina Čechů.
A proto apel na závěr. Ministře Aleši Juchelko a premiére Andreji Babiši: přestaňte útočit na novináře a raději se podívejte do e-mailu, jestli vám do spamu nespadly další žádosti o podporu opravdu potřebných organizací.
