Boj s balíčkovou invazí: Jak nová paušální daň zdraží zásilky z čínských e-shopů?
Loni dorazilo do Česka přes 100 miliónů objednávek ze zahraničních internetových obchodů. Devadesát procent z nich pocházelo z Číny. Celou EU pak prošlo přes šest miliard balíčků. Ty levnější, v hodnotě nižší než 150 eur, byly osvobozeny od cla. To od začátku července končí. Na balíky, jež přijdou ze zemí mimo EU, se zavádí poplatek tři eura, který levné zboží zdraží. Má to omezit čínskou globální ekonomickou i balíčkovou invazi. Zda se to podaří, uvidíme.
Jedním z největších obchodníků, jenž ovlivňuje nákupy v České republice, je Číňan Colin Huang. Že jste o něm nikdy neslyšeli a nevíte, co dělá? Přesto dvě třetiny Čechů, kteří si v posledních dvou letech něco koupili v nějakém e-shopu, pomohly Huangovi dál rychle bohatnout. Proč? Je to spolumajitel populárního čínského on-line tržiště Temu, které zaplavilo svět milióny druhů zboží. Od naprostých pitomostí za pár korun až po výrobky, s nimiž pracujeme, nosíme je či je používáme v domácnosti nebo na zahradě.
V roce 2024 mělo Temu v Česku tržby téměř 11 miliard korun. Loni to bylo už daleko více, přesná cifra se má objevit v příštích týdnech. Tržby firmy by i u nás podle předpokladů dál rostly, ale od prvního července zavádí Evropská unie paušální daň na zboží v balících ve výši tři eura za jednu položku různého zboží, která se v balíku nachází. To může pořádně prodražit zejména levnější věci. U těch dražších to možná zákazníkům vadit nebude, navíc na dodávky v ceně nad 150 eur se už daň platí. „Nízké ceny jsou jen způsob, jak v různých fázích získávat uživatele. Jádrem věci není pouhá levnota, ale uspokojení pocitu zákazníka, že na tom vydělal,“ říká majitel Temu Colin Huang. Zda si to bude například český zákazník myslet i od července, je otázkou. Jenže zaváděný poplatek je pouze začátek. Další cla jsou na cestě. To tříeurové clo je dočasné a má platit maximálně do konce června 2028. Pak nás čekají další změny.
Nejdříve se podívejme, jak to bude fungovat teď, a pak si rozebereme, v čem bývá zboží z Číny, ale i z některých jiných států, kde si nelámou hlavu s některými předpisy a dodržováním pravidel, někdy problematické, či dokonce nebezpečné.
Jak co zdraží
Nová paušální daň ve výši tří eur se bude vztahovat na každý jednotlivý typ položky v balíčku. Několik příkladů. Pokud váš balíček obsahuje třeba pět plyšových hraček, clo se uplatní jednorázově, zaplatíte na rozdíl od dneška navíc cenu ve výši tři eura (samozřejmě v České republice to bude přepočítáno na koruny).
Ovšem pokud bude zásilka obsahovat různé zboží – například nabíjecí kabel, kryt na telefon či ponožky –, poplatek tři eura se bude počítat za každou jednotlivou položku, tedy dohromady devět eur. Což při levném zboží objednávku hodně prodraží. To se může stát i tehdy, když e-shop kvůli logistice rozdělí jednu objednávku do více samostatných balíků. Pak si budete muset dobře rozmyslet, zda se vám to vůbec vyplatí.
Pokud jde o datum prvního července, kdy vstupuje v platnost tříeurový poplatek, tak všem zákazníkům je dobré připomenout, že pokud ještě něco chtějí objednat bez něj, musí si pospíšit, rozhodující pro clo není den, kdy si zákazník zboží objedná, ale den, kdy produkt fyzicky vstoupí na území Evropské unie.
Na změny reagují už několik měsíců i čínští dodavatelé, kteří přednostně zásobují své obří evropské sklady. Nejvíce zboží, na něž ještě nepadne poplatek, navozili do zásoby do Německa, Polska a Belgie. Obvyklou praxí také je, že evropské e-shopy přivezou čínské zboží ve velkém množství a pak je tady „zpracují“ a následně doručují.
U toho si připomeňme, že čínské e-shopy Temu, Shein a AliExpress patří momentálně v České republice do první desítky největších on-line obchodů. Tím vůbec největším je léta Alza.
Kam jdou peníze
Každý si položí otázku, jak se nová, zvýšená cena vlastně v procesu celého obchodu zaplatí. Česká celní správa předpokládá, že asijská tržiště (on-line obchodů v Česku a ze zemí EU se to netýká a ostatní státy Číně nemohou konkurovat) promítnou nové poplatky rovnou do koncových cen zboží zobrazovaných na webech a v aplikacích. Pokud ovšem prodejce clo do nákupního košíku nezařadí, balík se zastaví na celnici v Česku. Zákazníka kontaktuje doručovací společnost (Česká pošta, DPD, PPL atd.), jež za něj clo státu doplatí a následně ho vybere od adresáta při předání. To může vyvolat nesouhlasné reakce zákazníků, kteří si nevšimnou, že se něco změnilo.
I mě u toho napadlo, že podobným výběrem dalších peněz si pomůže také česká státní kasa, jež je hodně děravá. Jenže není tomu tak. „Tato cla jdou do rozpočtu EU a naše celní správa bude mít jen provizi 25 procent. Lze také očekávat, že lidi omezí objednávky malých věcí přes čínské e-shopy v důsledku zvýšení ceny, tak se na tom moc peněz navíc pro nás nevybere,“ řekl Reflexu náměstek ministryně financí Petr Mach. Tak či tak, nějaké peníze to přinese i státu.
Od 1. listopadu se ale k červencovému clu připojí ještě takzvaný manipulační poplatek ve výši dvě eura za zásilku. Ten má pokrýt náklady spojené se zpracováním, tříděním a fyzickou kontrolou balíčků na hranicích EU. Čínská balíčková invaze totiž způsobila na některých místech doslova bordel. Kapsují se sice na ní doručovací společnosti, ale jak sdělil nedávno jeden úředník Evropské komise serveru Politico, na některých letištích vysoké procento balíků z Číny nesplňuje bezpečnostní pravidla EU. To vytváří velké pracovní zatížení pro celníky i zdravotní rizika způsobená některými nebezpečnými výrobky.
Kromě toho jsou miliardy balíčků velkou ekologickou zátěží, související s jejich dopravou a obrovským množstvím papírového a plastového odpadu. To ovšem Číňané, kteří zaplavili náš trh, neřeší. U toho musíme dodat, že podobnou ekologickou zátěží jsou i dodávky českých a evropských e-shopů.
Problémem v čínských dodávkách bývají někdy i podvody.
Český a evropský prodejce musí v případě dodaného zboží splnit celou řadu náročných povinností od certifikace CE, prohlášení o shodě, testy nezávadnosti, pravidla pro obaly a recyklaci, dvouletou záruku, plnohodnotný reklamační a servisní proces, ESG a další povinnosti. U balíčků z čínských internetových tržišť často nic z toho fakticky neexistuje. Zboží projde hranicí bez kontroly, bez certifikátů, bez českého návodu, bez záruky a bez reálné možnosti reklamace a dosud bylo navíc osvobozeno i od cla.
„Toto opatření vnímám primárně jako krok k narovnání podmínek férové soutěže. Nicméně i po zavedení cla budou čeští prodejci znevýhodněni. Český a evropský prodejce má významné lidské i finanční investice, které stojí za každou jednou položkou na pultě nebo ve skladu. U balíčků z čínských internetových tržišť často nic z toho fakticky neexistuje. Tříeurový poplatek tuto disproporci nesmaže, ale aspoň ji začne korigovat,“ říká Radovan Hauk ze společnosti Moore Czech Republic.
Jeden příklad za všechny, co Číňané dělají. Týká se elektronických cigaret. Číňané se je proti všem předpisům snaží prodat i dětem a nezletilým v Česku. Vymýšlejí proto nejrůznější triky, barvy, tyto výrobky například někdy hrají, jindy připomínají hračky. Mohou být skutečně nebezpečné, a přesto se přes všechny zákazy a omezení dostávají i na český trh. Z čínské strany je to podvod, z české strany selhání úřadů a kontroly.
Vyjmenovaná opatření v červenci a listopadu jsou ale pořád jen začátkem války s čínskou balíčkovou invazí.
Systémová změna
Evropská komise v březnu letošního roku oznámila, jak bude dál pokračovat reforma Celní unie EU, jež byla založena v roce 1968. Ta byla důležitým milníkem pro integraci Evropské unie, poskytla základy pro jednotný trh a zajistila volný pohyb zboží v rámci EU. Což jsou základní věci, na kterých společenství stojí.
Jádrem celní reformy je zřízení nové evropské agentury, a to Celního úřadu EU, jenž bude mít sídlo ve francouzském městě Lille a bude koordinovat celní operace ve všech 27 členských státech. Úřad bude spravovat budované celní datové centrum, které umožní firmám předkládat v EU údaje pouze jednou, což eliminuje potřebu obchodníků procházet více vnitrostátními systémy. Očekává se, že to členským státům ušetří více než dvě miliardy eur ročně na provozních nákladech. Prodejci budou prostřednictvím celního datového centra informovat o svých prodejích ihned poté, co k nim dojde. To umožní evropským orgánům reagovat ještě před tím, než zboží dorazí na hranici.
Jednotlivé vyjmenované kroky se budou zavádět postupně a v roce 2034 se datové centrum rozšíří na všechny obchodníky a stane se jednotným povinným vstupním celním místem EU. Otázkou je, co do té doby vymyslí čínští a další konkurenti.
Kromě vlastních cel totiž čínská vláda trvale prosazuje zvláštní průmyslovou politiku. Čína obecně nemá velký zájem o dovoz zboží z jiných zemí. Jejím cílem je především prosazovat svůj export a to činí všemožnými opatřeními.
Co s nákupy
E-shopy jsou velkou a moderní vymožeností současného nakupování. Změnily náš pohled na výběr zboží a přístup k tomu, co vlastně nakoupit. V mnoha směrech je to pokrok. Někteří výrobci a obchodníci celý systém zneužívají. Proti těm je nutné tvrdě zakročit. Velmistři švindlu, ale nejenom v případě on-line nakupování, bývají často Číňané. Okořeňují ho jednoduchým a účinným marketingem a samozřejmě nižší cenou, než nabízejí ostatní. Tříeurový poplatek a další chystaná opatření jim v tom alespoň částečně zabrání. Zda se to ovšem podaří podle evropských představ, je otázkou. Protože jde o gigantický byznys, který se neustále rozvíjí, snaha o to, aby byl systém opět nějak obejit, se určitě objeví. V Číně na tom jistě pracují. Balíčková bitva tak bude pokračovat dál.
