Premiér Babiš útočí na nezávislost ČNB. Nehorázně ji obvinil z neplnění volebních slibů ANO
Andrej Babiš má problém se vším, co je nezávislé na vládě. S justicí, některými médii a v poslední době s Českou národní bankou. Důvodem jsou úrokové sazby komplikující jeho slib levných hypoték. Skutečnost je ale mnohem složitější.
Premiér Babiš se opakovaně opřel do guvernéra České národní banky Aleše Michla. Vyčítá mu, že drží vysoko základní úrokovou sazbu 3,5 procenta. Je podle něj vyšší než klíčová sazba Evropské centrální banky v eurozóně, jež dnes dosahuje 2,15 procenta. Michlovo vzdorování označil za „teoretické kecy“.
Michl může za vysoké hypotéky
„Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje. Proč drží základní sazbu o procentní bod vyšší než euro? To si rovnou můžeme vzít euro. Vždyť máme korunu, tak bychom měli mít minimálně stejnou sazbu,“ napadá Babiš guvernéra a vyzývá ho ke snížení úrokové sazby.
„Takže on může za vysoké hypotéky, vysoké úroky pro firmy a nechává vydělávat banky. Je to neuvěřitelné a protestuju a budu protestovat,“ pokračuje premiér v demagogické rétorice. Možná na ni slyší jeho voliči, ale jinak je jen projevem pokročilé nervozity, hluboké nekompetence a nebezpečných autoritářských sklonů.
Podle Babiše je tedy ČNB, jež je v první řadě zodpovědná za krocení inflace, viníkem, že vláda není schopná plnit svůj program levných hypoték. ANO jako jeden z volebních hitů slibovalo levnější byty a státem dotované bezúročné půjčky pro mladé rodiny na první bydlení. V dnešní situaci by to znamenalo neúměrné rozpočtové výdaje.
Ve střetu zájmů
Těžko si představit větší střet zájmů, pokrytectví a aroganci moci. Pokud premiér žehrá, že ČNB prodražuje úroky firmám, jistě myslel i na holding Agrofert zaparkovaný ve správných rukou ve svěřenském fondu. Podle posledních oficiálních údajů Agrofert dluží bankám 40 miliard korun a každé snížení úrokové sazby mu ušetří stovky milionů ročně.
Aleš Michl se zpočátku neprojevoval, ale sílící tlaky z vládních kruhů ho nakonec vyprovokovaly k silné reakci: „Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Nejsem tu od toho, abych zlevnil byty. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká,“ avizoval v podcastu Insider. Trochu to přepálil, ale bude mít prostor prokázat, zda to myslí s jestřábím přístupem ČNB vážně.
Veřejný tlak Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové na centrální banku může narušit důvěru v její nezávislost. Nezávislost ČNB je jedním ze základních principů českého měnového systému a má chránit rozhodování o sazbách před krátkodobými politickými zájmy.
Babiš se mýlí ve všem. Výši hypoték neovlivňuje jen základní úroková sazba ČNB, ale i výnosy vládních dluhopisů, situace na finančních trzích a rozpočtová politika vlády směřující k dramatickému tempu zadlužování. Babiše širší kontext nezajímá a ČNB nesmí jeho tlakům podlehnout.
Hypotéky by mohly zdražit
„Na jakékoliv pokusy ovlivňovat nezávislost centrálních bank bývají trhy velmi citlivé, a proto by ani premiér neměl toto téma otevírat. Pokud by ČNB úroky snižovala navzdory tomu, že by inflace zrychlovala, hypotékám by to nepomohlo,“ tvrdí manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Hypotéky by naopak mohly zdražit, protože investoři by kvůli obavám z růstu inflace vyprodávali české vládní dluhopisy, což by zvyšovalo úroky hypoték.
Naprosto mylné je i Babišovo srovnávání ČNB s Evropskou centrální bankou (ECB), jež se mimochodem chystá na zvýšení úrokových sazeb. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že obě banky řídí jiné ekonomiky s rozdílnou strukturou a jiné měny.
Zatímco ČNB nastavuje sazby pro zhruba 11 milionů lidí a jednu ekonomiku, ECB má pod dohledem 21 ekonomik eurozóny s více než 300 miliony obyvatel. Musí hledat kompromis mezi rozdílnými zeměmi jako Německo, Francie, Itálie nebo Slovensko.
Premiér pomíjí další závažný fakt, že když ČNB drží sazby výš, je česká koruna atraktivnější pro investory. Silnější koruna zlevňuje dovoz energií, elektroniky, surovin a dalších produktů a pomáhá brzdit inflaci. Kdyby snížila sazby pod úroveň odpovídající českým podmínkám, koruna by mohla oslabit a snížil by se protiinflační efekt.
Guvernér z Babišovy kavárny
Aleš Michl není v lehké situaci. Od února 2014 působil jako ekonomický poradce ministra financí a později premiéra Andreje Babiše. Podílel se na jeho marketingu videorozhovory ze série Babišova kavárna. V roce 2018 ho prezident Miloš Zeman jmenoval do bankovní rady ČNB, kde šéf ANO získal svého vyslance, a v červenci 2022 ho poněkud překvapivě určil guvernérem ČNB.
V té době přešel z „holubičí“ pozice, kdy v bankovní radě svého předchůdce Jiřího Rusnoka nehlasoval pro zvyšování úroků kvůli udržení inflace, k „jestřábí“ pozici prosazující opak. V květnu 2023 varoval Fialovu vládu, že musí konsolidovat veřejné finance, jinak zdraží úvěry.
„Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude Česká národní banka nucena zvýšit úrokové sazby,“ vyhlásil Michl. Dnes by měl prokázat názorovou konzistentnost, protože Babišova vláda nejenže nehodlá šetřit, ale naopak chce expandovat rozpočtové výdaje a míru zadlužení.
Michl není v sedmičlenné bankovní radě sám a ohlasy zevnitř ČNB spíše naznačují možné zvyšování úrokových sazeb. Nemůže pominout situaci na Blízkém východě, vyvolanou Babišovým spojencem Donaldem Trumpem, globálně zvyšující inflační tlaky.
Česká národní banka má opravdu jiné úkoly, než aby plnila volební sliby hnutí ANO a na rozkaz vlády zlevňovala byty. Snad toto přesvědčení vydrží i bývalému premiérovu poradci Michlovi.
