Macinkův chudý vnitřní svět u Moravce. Jeho provokace nejsou nevinné, ale hloupé a destruktivní
Václav Moravec nechal ve svém novém pořadu nahlédnout do duše Petra Macinky. Motoristé musí nahrazovat nekompetenci ministrů a neschopnost prosazovat svůj program siláckými výroky a provokacemi, které povýšili na politický styl.
Václav Moravec odešel v březnu za zjitřených okolností z České televize a v této době rozjíždí ambiciózní projekt pěti pořadů pod vlastní značkou. Vlajkovou lodí je debata Poledne s Moravcem, navazující na jeho pořad ve veřejnoprávní televizi nejen formátem, ale symbolicky i stejným nedělním časem.
Jaký je Macinkův vnitřní svět?
Moravec si musí být dobře vědom, že nemůže dosáhnout stejné sledovanosti jako u Otázek v České televizi. Většinová stopáž jeho debat je placená a konkurence podobných i neplacených podcastů je široká a tvrdá, zatímco ochota lidí platit za podobné formáty je limitovaná. To neznamená, že nemá šanci uspět. Bude si vypomáhat na sociálních sítích a nadále může ovlivňovat veřejnou debatu.
Z marketingového hlediska se dá pochopit, proč Moravec do svého startovního pořadu pozval jednu z nejkontroverznějších postav politické scény. „Za prvé: je nejviditelnějším a nejmedializovanějším členem Babišovy vlády. Za druhé: zajímá mě vnitřní svět Petra Macinky,“ reagoval na facebookovém profilu, který má dnes 80 tisíc sledujících.
Macinka očekávání nezklamal, o čemž svědčí desítky citací v různých médiích. Předseda Motoristů často nevynechá příležitost si v médiích zaprovokovat a zatrollit. Ostatně nic jiného neumí a v tom je jeho vnitřní svět poněkud chudý a jednotvárný.
V jeho případě, stejně jako u kolegy Filipa Turka není nikdy jasné, co myslí vážně a co jako „pitomý“ černý humor. Nebyl by to problém u anonymního hejtra či trolla na sociálních sítích. Macinka je však ministr a vicepremiér, což diplomaticky řečeno nepřispívá k důstojnému obrazu české vlády, potažmo celé země.
Macinka komunikační styl Motoristů u Moravce obhajoval, ačkoli u nás odpovídá snad jen destruktivnímu vyvádění Sládkových republikánů. Ti ovšem v devadesátých letech ještě neměli k dispozici sociální sítě.
Nevinné provokace
„Moje provokace jsou nevinné,“ reagoval na kritiku svého nedávného výroku v televizi Prima: „Některým lidem lezu na nervy, tak já z toho nervy nemám. Kolikrát vidím, že se rozčilují lidé, které zase třeba já považuji za méněcenné.“ Jak to vidí dnes?
„Tu cennost určuje trh a poptávka. Někdo je vícecenný, někdo méněcenný a někdo je i bezcenný,“ vyložil své myšlenkové pochody. „My jsme nějací jiní, my jsme se nudili, jak se politika stylizovala do unylosti.“ Motoristé se prý proto nechtějí svazovat korektností.
Macinka opravdu žije v jiném světě, kde je za hvězdu, přičemž trh dnes určuje hodnotu Motoristů mezi 4 až 5 procenty preferencí. Stačí připomenout pár ministrových „provokací“. Na vrchol se dostal noční komunikací s Hradem v době, kdy prezident Petr Pavel nehodlal ustoupit ve střetu o jmenování Turka do vlády. Co v ní také zaznělo?
„Chápu, že se pan prezident nenechá vydírat, ale politika je o kompromisech, chce-li mít na něco vliv. Buď bude možné vše, anebo nebude možné nic. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.“
„Nejsem si jist, zda dostatečně chápe, že už není vojákem, ale že se stal politikem. No uvidíme. Šanci stále má. Pak už bojovat nebude mít s kým ani čím. Takže já jsem připraven bojovat s Petrem Pavlem za Turka tak brutálně, že z toho bude velké a dlouho trvající téma. Bez skrupulí,“ napsal Macinka, a jak vidno, myslel svoje slova vážně.
To není nevinná provokace, ale důvod k okamžité rezignaci. Macinkovo setrvání ve funkci zajistila jen svázanost premiéra Babiše, jenž bojuje o politické přežití, a proto se musí opírat o extremisty a provokatéry z nejnižších pater politické galérky.
Macinkův neostrovtip
K tomu by se daly přiřadit Macinkovy nepříliš ostrovtipné špílce typu, že summit NATO není „vojenské cvičení lampasáků v záloze“. Bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského označil za „absolutní hovado“ a „svini z ČSSD“, první dámu Evu Pavlovou za „vyžírku“ a dalo by se pokračovat.
Vraťme se k debatě s Moravcem. Macinka kritizoval prezidenta Pavla, že se sešel s bavorským premiérem Markusem Söderem na okraj sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně.
„Divím se, že do toho prezident takto vstupuje a přijme bavorského premiéra. Není to ani jeho váhová kategorie, ale kategorie například plzeňského hejtmana. Je vidět, že ta míra politické citlivosti je zatím značně nedovyvinutá,“ řekl Macinka.
Macinka nebude ten pravý, aby mohl hodnotit politickou citlivost či vyvinutost, sám má obrovské znalostní mezery. Asi si nevšiml, že se v únoru sešel v Mnichově se Söderem premiér Babiš a pochvaloval si rozvinuté vztahy Česka a Bavorska i do budoucna. To jsou stejné váhové kategorie, nebo jen předseda Motoristů neví, o čem mluví?
Ministrovi zahraničí se sluší připomenout, že Bavorsko je ekonomicky nejsilnější spolkovou zemí Německa a jedním z nejbohatších regionů Evropy. Má o dva miliony víc obyvatel než Česko a 2,5krát větší HDP. Obě země jsou silně obchodně propojené.
Opájí se vlastní velikostí
Macinkova antipavlovská póza je o to hloupější, když kritizuje prezidenta, že nedohlíží všechny souvislosti. Degradovat Södera jako jednu z nejvlivnějších osobností vládnoucí koalice CDU/CSU na úroveň nevýznamné figury je chucpe. Stejně absurdní je obhajoba neschopného ministra kultury Oto Klempíře.
„Myslím, že bude ministrem do konce volebního období, nenapadlo by mě mít nad ním nějaké pochybnosti, pracuje dobře,“ hájil Macinka ministra, jemuž rozcupovaly návrh zákona rušícího koncesionářské poplatky stovky připomínek. Klempířovy odpůrce označil za „potrefené aktivisty“, tedy zřejmě i ministryni financí Schillerovou, která kvůli množství vážných chyb požaduje zásadní přepracování zákona.
V polovině května napsal Macinka na Facebook jednu ze svých nevinných provokací. „Na podzim budou volby a kdejaká nula bez názoru, programu (a peněz) chce do Senátu, kde z ní rázem bude elita s aparátem, kaviárovým servisem a možností plácat bezobsažné a hodnotové bludy v televizi. To v nich je reálné zlo, ne ve mně,“ myslí si.
„Lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou vyvoleni k tomu, aby byli něčím víc než masa obyčejných pracujících s reálnými problémy, se obvykle dříve či později ukáží jako nafoukaní oportunisté užiteční k ničemu a pro nikoho. Opájí se vlastní velikostí, ale ve skutečnosti se jen snaží ,parazitovat' na viditelnosti jiných,“ uvedl šéfmotorista.
Lépe Macinku popsat nelze. Jenže místopředseda vlády je natolik zapouzdřený, že ani netuší, že píše o sobě. Pohled do jeho vnitřního světa je mimořádně žalostný.
