Alena Schillerová si plánuje půjčit miliardu denně. Z růstu ekonomiky se stala rozpočtová alchymie
Alena Schillerová šokovala po pondělním jednání vlády veřejnost, když ohlásila, že státní rozpočet bude v příštím roce hospodařit se schodkem 389 miliard korun. To je to číslo, které mělo být hluboko pod 400 miliardami a bezpečně pod hranicí maastrichtského tříprocentního limitu na 2,8 procentech.
Takže hluboko pod 400 miliardami to není. Stačí nějaký otřes v ekonomice a další zpomalení růstu a ty čtyři stovky tam budou raz dva. A těch 2,8 procenta taky neklapne. Daniel Bárta, analytik Národní rozpočtové rady, to bleskově spočítal na 3,5 procenta HDP, což si Babiš rozhodně v Bruselu v rámci povinného projednávání fiskálně strukturálního plánu na zbytek volebního období nedojednal. Nicméně jeho rekord to není. Za covidu dokázal udělat dluh více než pět procent HDP.
Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě rychle hasí poprask a hlásí, že: „Navržený deficit ve výši 389 mld. korun (-2,8 HDP) udržuje deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU (-3,6 % HDP) a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí (Polsko -6,3 % HDP, Slovensko -5,4 % HDP, Německo -4,1 % HDP, Rakousko -4,1 % HDP) a v souladu se strategií vlády zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU.“ S těmito zeměmi se nicméně zařadíme pod proceduru, jíž se říká procedura EK z důvodu nadměrného schodku veřejných financí.
Ve zdůvodňování obřího deficitu Schillerová navíc tvrdila, že je to kvůli stamiliardám navíc investovaným do budoucího růstu. Ve skutečnosti je to trochu jinak a ministerstvo ve své zprávě dokonce přiznává realitu. „Předložený rozpočet přináší rekordní kapitálové výdaje ve výši 289,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč. Z národních zdrojů půjde do prorůstových investic dokonce o 47,7 mld. Kč více než v roce 2026.“
Dalších padesát miliard korun jsou ale výdaje do zdravotnictví. „Díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice získá v příštím roce systém zdravotnictví o více než 50 miliard navíc, a po 4 letech prohlubování ztrát tak dochází k jeho systémové stabilizaci.“ To je sice pravda, ale z poloviny jde o peníze, které si zdravotní pojišťovny vyberou z mezd zaměstnanců, a zbytek je natrvalo navýšená platba státu za penzisty a děti. Obojí nejsou žádné investice, ale čistá spotřeba. A dohromady tady ministryně financí předvádí obří kamufláž, na niž by ani Zbyněk Stanjura neměl.
Kromě toho počítá rozpočet s meziročně vyššími výdaji na státní platy o dalších 36 miliard korun. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nově přijatých, údajně nezbytných zaměstnanců, jako je 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřebu neodkladně řešit zhoršující se psychický stav mládeže. Prostě nějaké střízlivé hodnocení možností státu se nepočítá.
Stání dluh naroste o čtyři sta miliard, což znamená navýšení plateb za úroky o dalších dvacet miliard korun. Plus budeme přefinancovávat staré dluhopisy, které vláda prodávala s dvouprocentním úrokem, zatímco teď zaplatí v průměru pět procent.
A to se stále bavíme o čísle 389, které se ještě může během podzimu měnit podle aktuálního vývoje ekonomiky. Každopádně to nyní vypadá, že si budeme půjčovat v příštím roce něco přes jednu miliardu denně. Dělá to pak pro každého včetně kojenců zhruba stovku denně. V době hospodářského růstu to opravdu nevypadá jako nezbytnost, bez níž by se ekonomika zhroutila.
