Miliardy v nedohlednu: Vláda slibuje pohádkové renty, systém ale může brzo zamrznout
Vylepšení penzijního spoření slíbila ministryně financí Alena Schillerová už před prázdninami a návrh zákona nyní v pondělí schválila Babišova vláda. Od 1. ledna příštího roku mají nové podmínky platit. Celý nový zákon stojí na tom, že přilepšení z velké části zaplatí ze svého penzijní fondy. I když ne úplně.
Většina účastníků penzijního připojištění dnes odchází do penze po 25 letech šetření se šesti sty tisíci korunami. Po nové reformě spočívající v pokrácení poplatků penzijních pojišťoven a přesvědčení mladých, aby začali spořit o deset let dříve, to má být alespoň 1,6 milionu. A může to být ještě lepší. Pokud bude rodič ukládat dítěti už od narození 500 korun, získá jeho potomek v 65 letech měsíční rentu přes 19,8 tisíce korun po dobu dvaceti let. Tato kalkulace ministerstva financí počítá s ročním výnosem 7,5 procenta v akciovém fondu, s navýšením úložky na jeden tisíc korun od 25. narozenin účastníka spoření a s třísetkorunovým příspěvkem zaměstnavatele.
Kouzlo spočívá především v přechodu od přes třicet let ČNB podporovaného investování do konzervativních fondů plných nízkovýnosných dluhopisů k rozumnějším investicím do akciových fondů řízených principem životního cyklu, kdy se dluhopisy objevují v portfoliu až chvilku před penzí.
A hlavně to mají zaplatit samotné penzijní fondy. Už na počátku letošního roku přišli ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z institutu CERGE s propočtem, který dokazoval, že ze srovnatelných zemí v Evropě má Česko zdaleka nejdražší poplatky. Platí se v průměru jedno procento z obhospodařovaného majetku a až patnáctiprocentní provize z ročního výnosu z úspor. Podle modelů CERGE-EI může střadatel kvůli vysokým poplatkům přijít skoro o polovinu majetku našetřeného během dvou či tří desítek let. Toho se chytila ministryně financí a zákon už je na stole.
Ministerstvo financí navrhlo penzijním společnostem utáhnout šrouby a úplně zrušit poplatky ze zhodnocení úspor a snížit poplatek z jejich objemu z jednoho na půl procenta, čímž se naopak z čela nejdražších zemí dostaneme mezi v Evropě nejlevnější. A uspořené poplatky zůstanou na klientských účtech.
Problém ale spočívá v tom, že srovnání zahrnulo také povinné penzijní fondy, které mají v Polsku a na Slovensku, a kde tudíž penzijní společnosti nemají náklady s náborem klientů. A podle Asociace penzijních společností správný výsledek při výpočtu férového poplatku by měl být něco kolem 0,8 procenta, což by prý našim penzijním společnostem také stačilo. Je vidět, že poplatky byly opravdu přepálené.
S půlprocentem údajně budou menší fondy krachovat a přebírat je budou ty největší, které jsou většinou spojeny s bankami. A těm pak bude toho půlprocenta stačit, ale nebudou usilovat o nábor dalších klientů, jejich počet už tak klesl z 4,6 milionu na 3,9 milionu.
To by mohlo vést ke snížení konkurence na trhu a ve finále i ke snížení snahy fondů zhodnocovat vklady klientů. Každopádně první renty by se měly začít vyplácet kolem roku 2060.
Do té doby ale bude průběžný penzijní systém v takovém deficitu, že veřejné finance zkrachují, a co bude se standardními důchody, nikdo netuší.
