Kázání o zrušení dotací a praxe Agrofertu: Babiš ukázal dvojí tvář v plné nahotě
Babišova licoměrnost nemá limity. Vyslovil se pro zrušení evropských zemědělských dotací. Jeho vláda přitom bojuje proti jejich zastropování agrokoncernům a nevymáhání dotací Agrofertu řeší evropský žalobce.
Premiér Andrej Babiš mění svoje názory podle publika. Při zahájení veletrhu Země živitelka pochleboval zástupcům domácího agroprůmyslu, kterému výrazně dominuje holding Agrofert zaparkovaný pro jeho rodinu ve svěřenském fondu RSVP Trust.
Dotace klidně zrušme
Premiér kritizoval systém evropských dotací. „Dotace klidně zrušme, čeští zemědělci by to bez nich zvládli, protože jsou produktivní,“ řekl. Podobně se vyslovil už v roce 2013 před vstupem do politiky. Potom však nadlouho jeho antidotační étos ochladl, což se projevilo i koordinovaným bojem celého státního aparátu za zájmy Agrofertu.
Požadavek na zrušení dotací zní razantně a protržně, ale za Babišovy vlády dotace do zemědělského sektoru stoupají o miliardy korun. Nesměl by za něj plédovat majitel holdingu, který se štědré evropské podpoře rozhodně nevyhýbal. Naopak ji doloval na hraně zákona, jak ukazuje příklad toustové linky pro Penam směřující k soudu.
V roce 2021, kdy Evropská komise řešila střet zájmů premiéra Babiše, označila největší unijní frakce Evropská lidová strana Agrofert za největšího evropského příjemce dotací ze zemědělských fondů. V letech 2018 a 2019 z nich holding čerpal pokaždé 750 milionů korun, přičemž druhý v pořadí, francouzský podnikatel Jean-Pierre Cayard dosáhl na polovinu.
Dotační podpora přitom byla původně určena pro malé a středně velké farmáře. Časem se zvrtla v eldorádo mamutích koncernů, které díky těmto injekcím získávaly konkurenční výhodu. Na základě Babišovy ostudné kauzy, ke které přijal dvě rezoluce i Evropský parlament, byly zpřísněny unijní předpisy.
Střet zájmů trvá
„My jsme vždy kritizovali fakt, že premiér členského státu je zároveň největším příjemcem přímých plateb z Evropské unie. Lze si totiž jen těžko představit, že takový člověk opustil všechny aktivity ve všech svých společnostech. Největší příjemce skutečně nemůže být zároveň představitelem vlády, která v důsledku rozhoduje o správném rozdělování peněz. V tomto je případ Andreje Babiše výjimečný,“ uvedla v roce 2022 bavorská europoslankyně Monika Hohlmeierová, předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu.
Její slova platí i dnes. Agrofert je dlouhodobě největším příjemcem dotací v České republice. Pravé žně mu nastaly po vstupu Andreje Babiše do vlády, kdy se zdvojnásobily. V letech 2014 až 2021 přiznal Agrofert celkem 14,1 miliardy korun přímých a nenárokových investičních dotací, přičemž největší podíl má zemědělský a potravinářský sektor.
Představitelé holdingu se dušují, že dotace mají pro jejich byznys mizivý význam, nicméně bez nich by bylo mnoho agropodniků Babišova impéria v citelné ztrátě. Není premiérovi ani trochu trapné, že při vědomí těchto souvislostí hovoří o zrušení unijních dotací, nebo zase jen tak plácá?
Předložil snad takový návrh na jednání premiérů Evropské rady stanovující strategii směřování EU? Určitě ne, naopak se vždycky chlubil, kolik dotací z unijního rozpočtu vytěžil, včetně údajného biliónu korun na zelenou politiku Green dealu. V roce 2019 ji bez výhrad odsouhlasil a dnes se od ní snaží křečovitě distancovat.
Polepšený hříšník? Kdeže
Český premiér by ovšem jako polepšený hříšník mohl dokázat, že svoje slova o nepotřebě evropských zemědělských dotací myslí aspoň trochu vážně. EU jedná o rozpočtovém výhledu na nadcházející sedmileté období a Evropská komise úsporně navrhuje snížení neúměrně nabobtnalé zemědělské kapitoly, tvořící třetinu rozpočtu.
Její návrh počítá s postupným snižováním plateb pro jednotlivé země a zastropováním dotací na 100 tisících eur pro jednu zemědělskou firmu (2,4 milionu korun). Tento návrh u nás vítají zástupci sedláků a rodinných farem, kteří po něm volají už řadu let. Jiného názoru je ovšem vláda.
Agrolobby prosadila do resortu zemědělství ministra Martina Šebestyána, který jde pod Babišovou taktovkou na ruku hlavně velkým agrokoncernům. Úkol zní jasně: torpédovat úspory a navržený strop dotací pro velké producenty, a naopak vyždímat co nejvíc peněz. Šebestyán šlape jako hodinky, když straší, že povinné omezení dotací oslabí schopnost Evropy produkovat cenově dostupné potraviny.
Tak co tedy platí, Šebestyánovo apokalyptické vidění světa bez evropských dotací, nebo Babišovo bohorovné ujišťování, že jsou k ničemu? Oficiálně platí první verze. Premiér Babiš jen veřejně předstírá, že mu na dotacích nezáleží. A je nemálo naivních jedinců, kteří mu tuto licoměrnost uvěří.
Nevymáhání dotací je OK
Syrová skutečnost se ukáže i jinde. Státní zemědělský intervenční fond v Šebestyánově režii odmítá navzdory řadě soudních verdiktů vymáhat neoprávněně vyplacené dotace pro holding Agrofert. Jedná se o období, kdy Evropská komise shledala střet zájmů českého premiéra a zablokovala unijní platby.
Nečinnost státu, která může naplňovat znaky trestného činu, nyní vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce. Po rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství se bude zabývat jak evropskými, tak domácími dotacemi pro Agrofert. Tento úřad nepodléhá českým úřadům, ale může dostávat před české soudy pachatele trestných činů ohrožujících finanční zájmy Evropské unie.
V takovém případě by se ukázalo, jestli stát znovu vytvoří hradbu kolem Agrofertu jako za evropských auditů v letech 2017－2021 a jestli bude premiéru Babišovi znovu stačit průpovídka, že už nemá s holdingem, a tudíž ani s dotacemi vůbec nic společného.
