Martin Bartkovský: Proč nás chce Andrej Babiš zatáhnout do války?
Pamatujete si ještě na billboardy s heslem Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják? Vy možná ano, zcela jistě na ně ale zapomněl jejich autor, Andrej Babiš. Současný český premiér tehdy podlehl diktátu z Maďarska, kdy pod tíhou vlivu své hlavní poradkyně Tünde Bartha okopíroval kampaň Viktora Orbána. A volby děsivě prohrál. Stejně jako nyní jeho maďarský protějšek. Řeči o míru jdou stranou a Babiš chřestí penězi, vojáky i válkou. Proč nás premiér chce zatáhnout do války, která je Česku vzdálená tisíce kilometrů a ze které nekoukají žádné peníze?
Je to všechno trochu jinak. Na téměř neohlášenou návštěvu dorazil do Prahy generální tajemník NATO Mark Rutte. A českému premiérovi se vedle světového diplomata roztřásla kolena. Aby také ne. Schůzka byla avizována jen s jednodenním předstihem a s pevným datem tiskové konference. Společné. Na té Rutte jasně deklaroval, že všichni členové NATO musí plnit své spojenecké závazky. Bez výjimek. Tedy totéž, co už od lidí z NATO či USA slyšel Babiš nejméně třikrát. Jenže teď mu to Rutte přijel říct osobně. Patnáct minut jednali tzv. na štyry oči, jak Babiš s oblibou říká. Nyní to ale nemohlo být nic příjemného.
Na tiskovce jsme mohli sledovat dva různé státníky. Klidný a rázný Rutte. Vedle něj rozklepaný servilní Babiš. Ten začal tak, jak to má ve zvyku. Už jednou prý Trumpovi vysvětlil, že Česko se má příliš dobře na to, aby se mohlo samo bránit. Ekonomika šlape (čili opět popřel vlastní slova o zbídačené zemi a děravém hospodářství Petra Fialy) a spolu s HDP rostou i požadovaná procenta na obranu. Ve zkratce – dnešní dvě procenta jsou jiná než ta před deseti lety. Podobně jako ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze namítal hlavní hrdina své mamince, že pětistovka dnes už není stejná jako pětistovka kdysi. Babiš ale věří, že Trump to na rozdíl od básníkovy maminky pochopí. Jenže v tom se mýlí. Trump to nechtěl pochopit ani tehdy a nebude to chtít pochopit ani teď. Chce vidět miliardy na stole. V angličtině jeho nejoblíbenější slovíčko „billions“. Ideálně utracené za americkou válečnou techniku. A nechápe to ani Rutte, který to na tiskovce znovu zopakoval. Závazky musí dodržet všichni. Bez výjimky.
Z roztřesené vodňanské drůbeže se v tu chvíli stal válečný jestřáb. Babiš v přímém přenosu otočil: Závazky splníme, peníze dáme, a navíc vyřešíme i krizi v Hormuzském průlivu a schováme se pod francouzský jaderný deštník. Sebevědomý projev, na který by skočil jen ten, kdo českého premiéra ještě nikdy neslyšel mluvit v televizi. Na jeho slova nenavazují žádné činy. Kromě jednoho. Hned druhý den se vydal na inspekční cestu k jedné posádce Armády České republiky, kde se vyfotil u plotu s papírovým radarem. A vítězoslavně oznámil, jak tento komplet pošleme na Blízký východ.
Celé to má několik háčků. Největší český chcimír by tím poslal české vojáky a naši armádní techniku přímo do válečného konfliktu. Což si nedovolil ani nikdo z vlády Petra Fialy směrem k Ukrajině. A to je za mě škoda. Ale budiž. Babiš blouzní o tom, že radar bude dohlížet na „mír“. Ten je ale v regionu v nedohlednu a i během příměří by to pro české vojáky bylo hodně nebezpečné místo. Já osobně s tím nemám problém. Kvůli tomu je máme a cvičíme a oni sami by se jistě zahraniční mise rádi účastnili. Jen mi to od koalice „chcimírů“, která potichu na ministerstvu obrany přetrhává všechny kontakty s Ukrajinou, přijde jako obrovské chucpe.
Druhým bodem je, že techniku chceme poskytnout zadarmo. Kde jsou ty řeči o tom, jak do války na Ukrajině nepošleme už ani jeden náboj zdarma? Proč se cíleně likviduje muniční iniciativa, ze které Česko profituje? Najednou je z Babiše ochotný militarista? Tomuhle obratu se zdráhám uvěřit. A když tomu nevěřím já, jak asi zareagují ti nejoddanější voliči současné vlády? Nemluvě o tom, jaký hněv si vysloužil prezident Pavel, když zmínil na Ukrajině čtveřici českých letounů. Tyhle radarové komplexy má česká armáda dva a podobný dar by tak naši obranyschopnost pohledem současné vlády snížil o padesát procent.
Třetím bodem je pak, že aktivity evropských států v Hormuzu nechce sám Trump. Je to jeho pískoviště. A on na něm jiným dětem nedovolí ani bábovičku. V projevech sice občas řekne něco o tom, jak se v té válce, kterou sám rozpoutal, cítí opuštěný a že mu (obranná) aliance NATO nepřišla na pomoc. Když ale někdo projeví snahu přijít s konstruktivním nápadem – jako to teď dělají Británie s Francií –, tak v noci napíše na svou síť Truth Social, ať se všichni drží od jeho konfliktu dál. Představa, že Babiš v Ankaře nakráčí před Trumpa a řekne, že Česko peníze na obranu nemá a raději pošle jeden radarový komplex do „jeho konfliktu“, je tak velice úsměvná. Je to ale jen představa virtuální. Babiš to takhle daleko nikdy nedotáhne. Jeho koaliční partneři mu to nedovolí. Jediná válka, do které nás tak Babiš zatáhne, je ta Motoristů s Petrem Pavlem. I když i ta je nedůstojná a oslabuje českou obranyschopnost.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
