Grolich do čela lidovců: Může se jeho příchodem změnit současný stav opozice?
Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že se chystá kandidovat na předsedu KDU-ČSL a bude na podzim kandidovat do Senátu. O Grolichově kandidatuře se spekulovalo již v roce 2024, kandidovat však on sám odmítl. Nyní je téměř jasné, že by se v dubnu měl předsedou KDU-ČSL stát: pozici nebude obhajovat stávající předseda Marek Výborný a Grolichovu kandidaturu pozitivně kvitoval i bývalý předseda Marian Jurečka. Mimo to je Grolich aktuálně nejspíš nejpopulárnější a nejúspěšnější lidovecký politik. Může se s jeho příchodem do čela lidovců změnit pozice stávající opozice?
Zdá se, že jsou současné opoziční strany – po volební porážce v parlamentních volbách – v určité agónii. Ač již všechny opoziční strany kromě lidovců měly vlastní volební kongres, kdy ODS a TOP 09 zvolily nové předsedy stran, zdá se, že dynamika jejich politického fungování se nijak významně nezměnila.
Upřímně řečeno: ani Martin Kupka (nový předseda ODS), ani Matěj Ondřej Havel (nový předseda TOP 09) nejsou nové politické postavy. Oba se plnohodnotně podíleli na minulé vládě a oba více či méně stále nesou a budou nést negativní politické body za v zásadě nepopulární vládnutí. Dokonce se ani přístup TOP 09 a ODS nijak významně s novými předsedy nezměnil: stále je přítomen až kategorický a neúprosný odpor vůči současné vládě, který bude nejspíš prováděn tzv. „totální válkou“.
Grolich, zdá se – i z jeho dřívějších vyjádření –, nezastává přístup, že musí „opoziční strany“ vést zejména proti hnutí ANO neúprosný souboj. Byl totiž dosud ve zcela jiné situaci. Co se jeho elektorátu v Jihomoravském kraji týče, nesporně dokázal oslovit nemalou část voličů hnutí ANO. I proto získal v Krajských volbách 2024 téměř 40 % hlasů. Je pak otázka, zda dokáže potenciálně dělat takovou opoziční práci, že bude jednak sbírat hlasy současných voličů opozice, jednak nějaké hlasy od hnutí ANO.
Zejména si je však vědom toho, že opravdový „boj“ o hlasy se nekoná v parlamentu nebo v televizních diskusích, ale na sociálních sítích a mezi voliči. Když člověk sleduje Grolichovu komunikaci, a to je jen hejtmanem, vidí nesrovnatelný rozdíl oproti tomu, jak dosud komunikovaly špičky opozičních stran. Překvapen jsem byl, když v posledních měsících Grolichův tým začal tvořit pravidelné dotazníky pro své voliče / podporovatele / sledující, kde se ptá na nejrůznější aktuální či dlouhodobě koncepční otázky a systematicky zjišťuje názory občanů. Není jednodušší a levnější metoda, jak rychle získat přehled o tom, co si vaši či jiní voliči o tom či onom myslí. Vzhledem k marketingu lze tedy říct, že Grolich a jeho tým komunikaci a marketingovou strategii maximálně profesionalizovali, a to do takové úrovně, že je jejich styl minimálně srovnatelný se stylem Andreje Babiše.
Další významnou proměnnou, kterou Grolich akcentuje, je nutnost být mezi voliči v terénu. To je odlišný postoj od toho, jaký zastával bývalý premiér Fiala, který začal aktivně mezi lidi jezdit až v posledních měsících před volbami – pozdě si však sypal popel na hlavu, že mezi voliče měl jezdit častěji a dříve.
Grolich to však nebude mít lehké v tom ohledu, že se potenciálně stane předsedou aktuálně marginální strany, která v posledních letech dosahuje podpory mezi 2‒3 % voličů. Mimo to je styl politiky, který představuje Grolich, spíše menšinový uvnitř KDU-ČSL, nesmíme totiž opomenout početné konzervativní až ultra konzervativní křídlo strany.
Primární otázka, která však o úspěšnosti potenciálního Grolichova angažmá rozhodne, je ekonomický program, který KDU-ČSL představí. Dosud nebylo zvykem, že by lidovci formovali nějaké zásadní ekonomické myšlenky a teze. Uvidíme, jak to s „ekonomickou kompetencí jako prioritou“, jak to Grolich formuloval, dopadne. Koneckonců by však potenciální angažmá Grolicha v čele KDU-ČSL mělo být znepokojivé pro Starosty a ODS. Lidovci mohou získat do čela strany silnou postavu, která již dokázala ukázat výsledky. Část voličů ODS, Starostů i TOP 09 tak může Grolichovo vedení oslovit.
