Vyznamenání pro Babiše, Okamuru a Macinku. V Česku se probouzejí zdravé síly, chválí Lavrov
Kabinet Andreje Babiše vládne necelý týden a podařilo se mu už dosáhnout mezinárodního ocenění. Nikoli však u západních spojenců, před nimiž předvádí zbabělý alibismus a přikrčené čecháčkovství, ale v Kremlu.
Zahraničně bezpečnostní aktivity vládní koalice ANO, SPD a Motoristů přinášejí navzdory vnitřním rozporům první ovoce. Zatímco u dosavadních evropských spojenců kredit Česka kvůli rozporuplným postojům nové vlády rychle klesá, podpory se dočkala z nejvyšších míst v Moskvě.
Zdravé síly v Evropě
„Zdravé síly v Evropě se probudily. Jejich hlas je již slyšet. A to nejen v Maďarsku, na Slovensku, v České republice, ale i v Německu a ve Francii. Existují síly, které se v první řadě starají o své národní zájmy, a ne o imperiální ambice, které byly dávno zničeny a už se nikdy nevrátí,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov pro ruskou státní agenturu RIA Novosti.
Zároveň zkritizoval evropské země, že prý maří mírové iniciativy Donalda Trumpa. Myslí tím kapitulační dohody jdoucí jednostranně na ruku Putinovi, jenž nehodlá v ničem slevit. Evropu označil za zdroj všech hlavních pohrom lidstva, přičemž taktně vynechal Leninův a Stalinův teror, který zanechal desítky milionů obětí.
Lavrov neříká nic jen tak bez promyšlené úvahy. Vyzdvihuje evropské síly starající se egoisticky jen samy o sebe, nikoli o imperiální ambice s výjimkou Ruské federace. Proto chválí Orbána, Fica a nyní i Babiše, jehož jméno je v kremelských kruzích už dobře zapsáno. V podobném duchu se o něm nevyjádřil poprvé.
„Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku – maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ řekl Lavrov v listopadu agentuře TASS, zatímco jeho země obětovala v nesmyslné válce už víc než milion vojáků.
Český Trump
Babiš má dobrý zvuk i v ruských médiích, jež ho označují za českého Trumpa. „Babiš nebo jeho stranický zástupce Karel Havlíček by jako premiér byli pro Rusko jistě lepší než Fiala. Ani Babiš, ani Havlíček na rozdíl od Fialy nejsou zarytí rusofobové. Věnovali by se více domácím záležitostem a méně Rusku a Ukrajině,“ dedukoval správně politolog Vadim Truchačev.
Ruská média výhru ANO oslavovala. „V posledních letech jsme si zvykli, že se Česká republika stala jednou ze zemí protiruské avantgardy. Byla řazena po bok Polska mezi nejzarytější rusofoby. A teď se vrátí ke svému dřívějšímu já. Je čas Českou republiku vyškrtnout ze seznamu rusofobních zemí,“ napsal například deník Vzgljad.
Babiš podobné komentáře z Ruska odmítal, prý ho nezajímají. To nic nemění na tom, že si zjevné proměny zahraničních postojů České republiky všímají její dosavadní spojenci. Lavrov a Kremlem kontrolovaná média příliš nepřehánějí. Jak se přihodilo, že se český premiér dostal do přízně Kremlu?
Aktuálním příkladem je Babišův rozhovor pro maďarský server Mandiner. Zkritizoval v něm evropské představitele, že nejednají o míru na Ukrajině přímo s Putinem, jako by si nevšiml, že s nimi Kreml jednat odmítá.
Nevšiml si ani, že zkrachovaly všechny pokusy Donalda Trumpa, ačkoli se holedbal, že míru dosáhne za den, nejpozději za několik měsíců? Nebýt evropských vůdců, byla by Ukrajina v Trumpově a Putinově režii už dávno donucena kapitulovat s východiskem agresor bere vše a ještě bude odměněn zrušením sankcí.
Černý pasažér
Hnutí ANO praktikovalo nechutnou protiukrajinskou kampaň celé minulé volební období. Po volbách začal zřetelný posun kurzu v prosinci, kdy premiér Babiš odmítl garantovat unijní půjčku Ukrajině po boku Putinových lokajů Fica a Orbána. Z hlediska mizivé pravděpodobnosti uplatnění garancí nemá toto gesto ani tak věcnou, jako spíše symbolickou hodnotu, signalizující první vážný výkyv ve směřování země.
Změna kurzu pokračovala na summitu Koalice ochotných sdružující více než tři desítky zemí pomáhajících Ukrajině. Premiér Babiš nepodpořil klíčové body závěrečné rezoluce, poskytující Ukrajině poválečné bezpečnostní záruky. Byl tam spíš trpěným černým pasažérem v zadní řadě, kde se s ním nikdo nebavil.
V muniční iniciativě pokračuje navzdory předvolebním slibům jen proto, že jej k tomu tlačila i americká administrativa. Babiš totiž usiluje o fototermín v Trumpově soukromé rezidenci Mar-a-Lago, jak se „poštěstilo“ i Ficovi a Orbánovi.
Zřejmě i proto projevuje cynický postoj k nehoráznému vydírání stále šílenějšího Trumpa, který chce ovládnout Grónsko proti vůli drtivé většiny evropských zemí a grónských obyvatel i za cenu, že s nimi rozpoutá další kolo obchodních válek.
Užiteční idioti Kremlu
Babiš prohlásil, že se za Grónsko postavit nemůže a doufá v dohodu v rámci aliance. „Nějaké výzvy a deklarace jsou o ničem,“ uvedl. Podobně uvažuje Orbánova vláda, která zablokovala společné prohlášení EU podporující Grónsko s odůvodněním, že by se tímto tématem vůbec neměla zabývat.
Babišova lavírování si povšimli i v Dánsku. Server Berlingske píše, že Česko má pro Trumpa pochopení a premiéři Orbán, Fico a Babiš „budou hrát klíčovou roli v jakékoli společné reakci EU na hrozby Trumpovy administrativy, což se samozřejmě týká i hrozby cel“, dokud Spojené státy Grónsko nezískají.
Nelze vyloučit, že Trump znovu změní názor jako už mnohokrát, protože se dostává pod stále silnější vnitropolitický tlak, ale nevyjádření jasné solidarity s Grónskem a drtivou většinou aliančních spojenců je další ostudnou blamáží české vlády, jež se nám může vymstít. Jak by se asi zachovali Dánové a další západní země, kdyby si Moskva řekla o návrat Česka do své vlivové sféry? Ukážou nám prostředníček, jako jim ho ukázal Babiš?
Čecháčkovská slabost premiéra je dalším důvodem k pochvale Lavrova. Kreml akceptuje, že Grónsko patří Spojeným státům stejně jako Krym Rusku, a s pomocí svých užitečných idiotů nyní po Trumpově boku pracuje na rozvratu západní jednoty. Nezdá se, že by to Babiše, Macinku a už vůbec ne Okamuru nějak trápilo. S tou rolí se rychle smířili.
