Čekají nás na Vánoce drahá vejce? Šíření ptačí chřipky ovlivní jejich ceny
I když lze růst cen některých potravin částečně ovlivnit zvýšením efektivity jejich produkce, snížením byrokracie nebo investicemi do moderních technologií, ovlivnit některé faktory člověk nemůže. Například podzimní a jarní migraci volně žijících ptáků, která má stále rostoucí vliv – na ceny vajec.
Volně žijící ptáci, zejména pak vodní ptáci, jsou totiž přenašeči ptačí chřipky, kterou se může nakazit drůbež v malochovech i větších komerčních chovech. Riziko nemoci pak roste v průběhu migrace ptáků, která se ovšem bohužel potkává s dobou, kdy u spotřebitelů roste poptávka po vejcích, což je období před vánočními svátky a také období před Velikonocemi. Hlavním problémem pak je, že ptačí chřipka se v posledních letech šíří stále intenzivněji, a to po celé Evropě (a nejen v Evropě), a jejími přenašeči je stále širší spektrum volně žijících ptáků.
Ptačí chřipkou se ale mohou kromě drůbeže nakazit i savci, v minulosti byla potvrzena také u koček, lišek nebo třeba ledních medvědů, a v USA se ptačí chřipka objevila dokonce v chovech skotu přenosem mezi jednotlivými zvířaty. Expanze ptačí chřipky tak může mít ještě nečekané důsledky, původně se totiž mělo za to, že se touto nemocí mohou nakazit predátoři lovící nemocné ptáky a živící se masitou stravou, to ale skot jako býložravec není. Každopádně, podle dosavadních poznatků není nemoc přenosná na člověka, respektive, riziko přenosu je velmi nízké.
Z volně žijících ptáků prakticky nehrozí, teoreticky je přenos možný jen v případě intenzivního a opakovaného kontaktu s napadenou drůbeží, což se může ale týkat jen chovatelů drůbeže. To je nutné zdůraznit především proto, že se možnost přenosu na člověka občas zmiňuje. Důležité ale také je, že virus ptačí chřipky dokáže přežívat v trusu nakažených ptáků a zvířat až rok, takže do chovů se může dostat i používanou podestýlkou. Další důležitou informací je, že virus bezpečně likviduje teplota od 70 stupňů Celsia, takže člověk se při tepelném opracování masa a vajec nemůže nakazit ani od nemocné drůbeže.
Expanze ptačí chřipky se nicméně promítne do růstu cen vajec, a to se už nějakou dobu děje. Ještě zhruba před dvěma týdny přitom ceny rostly jen mírně, mezitím se ale objevila nová ohniska nemoci jak v sousedním Polsku, tak Německu, kde v poslední době dochází k masivní likvidaci postižené drůbeže. Ptačí chřipka kromě toho pronikla kromě malochovů již také do tuzemských komerčních chovů drůbeže, což vytváří další tlak nejen na růst cen vajec. Ještě v polovině října letošního roku evidoval francouzský úřad pro dohled nad zdravím zvířat (ESA) v 11 evropských zemích 56 ohnisek nákazy, což v té době nebyl zas tak velký problém, pokud si uvědomíme, že jen v ČR bylo loni (včetně malochovů) 53 ohnisek. V současné době je ale situace dramaticky horší.
Ceny vajec přitom rostly už v září, podle Evropského statistického úřadu Eurostat meziměsíčně o necelých 6 procent za celou EU. V ČR se ceny vajec jen od září do počátku listopadu zvýšily téměř o 20 procent, a lze očekávat, že do Vánoc ještě o něco porostou. Na omezení růstu jejich cen se nejspíše nebudou podílet ani možné levnější dovozy vajec z Polska, protože i to se potýká, a to ještě ve větší míře než ČR, s ptačí chřipkou. A jak již bylo řečeno, před Vánocemi se poptávka po vejcích ze strany spotřebitelů pravidelně zvyšuje, neboť vejce jsou důležitou složkou při pečení vánočního cukroví, ale i dalších pokrmů, jako je třeba tradiční bramborový salát. A také to působí na růst jejich cen.
I když tedy ceny vajec postupně rostou, neboť rostou náklady na jejich produkci a do ceny se v ČR také promítají investice do přebudování chovů nosnic na bezklecové chovy, ovlivňuje ceny vajec v současnosti zejména expanze ptačí chřipky. A na to si zřejmě budeme muset na podzim a na jaře, v době zvýšené migrace volně žijících ptáků, nejspíše zvyknout.
